Po něm bude pětadvacítka policistů kontrolovat zbytek chat na Lučině. Měli přijet i koně. Nakonec je ale jediným zvířecím pomocníkem, který se akce účastní pětiletý německý ovčak Chito.

„Tyto akce děláme jednou, dvakrát do roka. Jedním z důvodů, proč se koná právě teď, je ale i to, že jsme tu měli nedávno dvě vykradené chaty,“ vysvětluje hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Druhá etapa kontrolní akce začíná rozdělením úkolů. Velitelé pořádkových policistů z Hodonínska a posil Stálé pořádkové jednotky z Brna dělí oblast na dvě části. První se vydává k chatám kolem autocampu, druhá vyráží se psovodem nahoru, na kopec.

Vizuální kontrola

Všichni jsou na svých místech a kontrola začíná. „U uzamčených chat se zkontroluje, jestli nejsou porušené dveře nebo okenice,“ popisuje postup Zámečník. „Pokud v chatě někdo je, zaklepeme a zeptáme se, jestli jsou to majitelé chaty. Když jsou to cizí lidé, zjistíme, jestli se po nich nepátrá,“ pokračuje mluvčí.

První kontrolované chaty vypadají neporušeně. Ty, ve kterých bydlí lidé mají většinou odmetený sníh. Najednou se ozve od jedné z chat mužský hlas. Policistů se ptá, jestli kontrolují oblast. „Viděli jsme vás z okna,“ říká „Bydlíme tu celoročně, takže to tu hlídáme,“ směje se. Nikoho cizího prý neviděl. Jde se dál. Policisté zkouší kliky, chaty obchází ze všech stran. Občas po cestě projede auto. Vše se ale zdá být v pořádku. I Chito je v klidu.

Fena nebo pes?

Ptám se psovodky, jestli je u pracovního psa důležité pohlaví. „Na tom nezáleží. Raději ale pracuji se psy. Přece jen feny hárají a nějaký vliv na pracovní výkon to má,“ dostává se mi odpovědi od Jaroslavy Hřebačkové ze Skupiny základních kynologických činností Břeclav.

Chybí zkontrolovat poslední chaty. U jedné z nich se kouří z komína. Okolo běhá chlupatý kříženec. Za ním se objevuje starší muž. „Obcházíte?“ táže se. Policisté přikyvují a ptají se ho, jestli v okolí neviděl někoho cizího. „Ne, sem nikdo krást nechodí. Dost lidí tu bydlí celoročně, takže by zloděje viděli. My tu žijeme se ženou,“ odkrývá. Po několika minutách se ptá, kdo si dá štamprli. „Děkujeme, řídíme a navíc jsme ve službě,“ vzdávají se trochu tepla v žaludku policisté.

S přáním klidných svátků se s mužem loučí. Poslední chatu mají za sebou. Přijíždí kolegové, kteří už jsou také hotovy. Všichni se přesouvají na určené místo. Chito si vyskakuje do přepravky a dveře od dodávky se za ním zavírají.

Na podobnou akci si počká do příštího roku. Nejspíš do jara.