„Návštěvnost začíná připomínat situaci před čtyřmi lety, kdy také jaro propršelo. Jen za květen nám ubylo třicet procent návštěvníků. Pokud bude pršet dál, v červnu spadneme na padesát procent," uvedl Zdeněk Bobčík z Národního ústavu lidové kultury, pod který spadá strážnický skanzen. Jedinou výhodu dešťů vidí ve zvýšené návštěvnosti strážnického zámku.

Úbytek turistů pociťuje i Baťův kanál. Podle ředitele Vojtěcha Bártka je k letošní sezoně na unikátní vodní cestě nepříznivé celé jaro. „Plavby na hausbótech, které jsme měli nasmlouvané, sice jsou, ale výlety na lodích se ruší nebo neobjednávají. Nepomohla nám ani nedělní mediální masáž – V Čechách sice jsou povodně, na Baťově kanálu je ale situace poměrně standardní," posteskl si Bártek.

O sedmnáct tisíc méně turistů, než tomu bylo vloni, hlásí i hodonínská zoologická zahrada. Podle její mluvčí Bohuny Mikulicové vloni ke druhému červnu zoo navštívilo téměř třiapadesát tisíc turistů. „Letos je to necelých devětatřicet tisíc. Počasí nám nepřeje především o víkendech, kdy k nám lidé vyrážejí nejčastěji," zhodnotila Mikulicová.

Zápaly plic

Ztráty nejspíš spočítají i myslivci. Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Radovana Mančíka vadí deštivé a chladné počasí především mláďatům zajíců a bažantů. „Noci jsou chladné a mláďata mohou dostat zápaly plic a uhynout na podchlazení," přiblížil nebezpečí Mančík.

Zatímco vloni si ve stejnou dobu zemědělci přáli, ať zaprší, letos už mají vláhy víc než dost. Kvůli vysokým srážkám a nízkým teplotám začínají podle předsedy okresní agrární komory Petra Chaloupky trpět rostliny nedostatkem světla a tepla. „Je období sklizně jahod. Ty jsou ale zelené, bez chuti i vůně. Dvoutýdenní zpoždění je ve vinicích. Vloni už vinohrady touto dobou kvetly. Samozřejmě se to odrazí na cukernatosti. Alespoň o dvacet centimetrů měla být vyšší kukuřice. Dobře vypadají jen porosty pšenice," vyjmenoval Chaloupka.

Další dny pak rozhodnou o velikosti úrody a kvalitě ovoce. Pokud se totiž po vydatných deštích oteplí, budou plody náchylnější k plísním. „Teplo a vlhko jsou základní podmínkou houbových chorob. Dá se očekávat, že když se prudce oteplí, začnou choroby na neošetřených stromech úřadovat. Je otázka, jestli zemědělci použili proti padlí nebo plísním postřiky," doplnil Chaloupka.

Naopak klidná je po letech starostka Blatničky Jarmila Hrušková. Před čtyřmi lety se obcí prohnaly přívalové deště a zničily koryto řeky Svodnice, která obcí protéká. Masa vody tehdy vytrhala panely. „Místo nich jsou nyní v potoce kameny. Protipovodňová opatření, na kterých jsme poslední léta pracovali, se vyplatily. Zatěžkávací zkouška byla asi před měsícem a všechno je v pohodě," uzavřela starostka.