„Je také krásné, že dostane ocenění od města. Byl člověk, za nějž mluvila jeho práce, kterou opravdu žil. Byl skromný a nebažil po popularitě. Přitom si ho lidé pamatují a mají rádi," říká Stanislava Bažantová o svém muži, který je kvůli zlomenému obratli připoutaný na lůžku a navíc trpí Alzheimerovou chorobou.
Josef Bažant přišel do Hodonína i s manželkou Stanislavou v roce 1960. Hned po absolvování lékařské fakulty brněnské univerzity nastoupil jako sekundární lékař na dětské oddělení hodonínské nemocnice. „Slovácko se líbilo nám oběma, měli jsme rádi slovácké písničky. Něco nás sem táhlo, říkali jsme si, že tady bude dobře," zavzpomínala Stanislava.
Její muž po dvou letech v nemocnici pokračoval v předatestační praxi na dětském oddělení hodonínské polikliniky. „Měl velice rád děti a uměl to s nimi. Přistupoval k dítěti zvláštním způsobem, díky kterému se ho přestalo bát," přiblížila manželovu práci Bažantová.
Její manžel pracoval na poliklinice po atestaci prvního stupně jako obvodní lékař a později jako okresní metodik pro školní zdravotnickou službu. To až do roku 1973, kdy se vrátil jako zástupce primáře na dětské oddělení hodonínské nemocnice. Primářem, kterým se stal v roce 1979, byl více než dvacet let. Z Nemocnice TGM odešel téměř po padesáti letech od nástupu. „Snažil se o zřízení pokoje s maminkami na dětském oddělení a o modernizaci přístrojového vybavení. Snažil se poznat komplexní stav dítěte, tedy nejen fyzický, ale i psychický," přiblížila přednosti bývalého primáře manželka.
Josef Bažant vyrůstal v malorolnické rodině v Přísnoticích u Brna. Měl osm sourozenců. V jedenácti letech začal studovat na hustopečském gymnáziu. S výborným prospěchem pokračoval i ve studiu medicíny. To zúročil právě v hodonínské nemocnici. „Rád se učil, uměl německy, rusky a latinsky. Radili mu studium práv, ale on šel na lékařství. To ho bavilo až od třetího ročníku, kdy přišly na řadu ještě zajímavé obory. V pátém a šestém ročníku se zaměřil na dětské lékařství," popsala životní volbu manžela. K jeho koníčkům kromě práce patřila příroda, koně a práce na zahrádce a chatě. „Žil zdravě, nekouřil, nepil a každé ráno si zacvičil," dodala Stanislava Bažantová.Ostatní laureáty ceny představíme v některém z dalších vydání Hodonínského deníku.