Přestože slavnosti už skončily, v každé obci zůstalo něco, co bude oslavy trvale připomínat. Nejsou to jen knihy, ale například obrovský kříž či muzeum.

Skutečně reprezentativně pojatým znakem obce se tak mohou od letošního sjezdu rodáků pochlubit Nenkovice. Je pojat jako vyřezávaná socha. „Jde o scenérii znázorňující skálu s dravci. Znak obce je vyrytý ve skále, což značí, že obec má pevné základy, když vydržela více než šest set padesát let. Dravci snažící se znak vzít pak znázorňují vše, co vesnici ohrožuje a čím si Nenkovice v historii prošly,“ vysvětlil starosta obce Petr Zálešák, podle nějž do kategorie ohrožení patří jak rozpady zastupitelstev tak například slučování s okolními vesnicemi a následné osamostatňování. „Chtěli jsme, aby po sjezdu zůstalo něco, co bude trvale důstojnou připomínkou naší historie. Jelikož na návsi máme už několik dřevěných objektů, chtěl jsem něco ze dřeva a hlavně nepolitického,“ dodal starosta.

Ještě dominantnější výtvor připomíná oslavy 750 let Prušánek, téměř šest metrů vysoký a jednu tunu vážící vinařský kříž, který stojí v parku při cestě k Nechorám. V tomto případě šlo o iniciativu místního kronikáře a bývalého starosty Františka Hradila, kterou podpořila obec i místní podnikatelé. „Tento kříž je pojatý poněkud jinak. Řezby tradičně popisují ukřižování Ježíše Krista. Já jsem to pojal spíš jako průřez jeho životem, tedy jeho narození, oslavení a umučení,“ popsal před časem Hradil, v čem je vinařský kříž odlišný.

Jak dodal, na jeho jedné straně se nachází znak Prušánek a na druhé Nechor. Protože je to vinařský kříž, na každé straně trámu jsou vytesané i reliéfy znázorňující hrozen. Celkem se na kříži nachází čtyřiadvacet obrázků.

Nová zvonice

Snad ještě výraznější počin má na svém kontě Věteřov. Tam lidé u příležitosti sjezdu rodáků připravili a otevřeli první stálou expozici a navíc ještě postavili zvonici v místě, kde do konce devatenáctého století skutečně stávala.

„Nechtěli jsme tam dávat nějakou maketu té, co tam stávala nebo obyčejný prvek, jako třeba pumpu,“ vysvětlil starosta Věteřova Josef Lejska. Příští generace ale podle něj ocení především nově založené muzeum, ve kterém se příští pokolení dozví, jak ve vesnici lidé žili. Exponáty pocházejí téměř výhradně od místních obyvatel.

Na rok oslav budou lidé dlouho vzpomínat i ve Veselí nad Moravou. Tam se podařilo získat nové zvony do kostela. Téměř v každém místě letošních oslav vznikla také větší či menší publikace.

Ve Veselí nad Moravou či v Ratíškovicích jde o objemné knihy, na kterých pracoval tým historiků. Podobná vznikla i v Dražůvkách, kde šlo o vůbec první knihu mapující historii vesnice. Nenkovice mají publikaci, ve které kromě jiného našly své místo i veselé povídky ve stylu Slovácko sa nesúdí, jejichž autorem je místní starosta. Úsměv na rtech vyloudí místy i kniha představená na sjezdu rodáků v Želeticích. Jsou v ní vybrané zápisky z místní kroniky a vzpomínky obyvatel.

„Kniha o historii Želetic byla vydaná už před deseti lety. Chtěli jsme, aby teď byla trochu jiná,“ vysvětlil starosta vesnice Pavel Planeta.