Echt Němci si nejdřív pohvizdují, poté si začínají pozpěvovat „Deutschland, Deutschland über alles“. Ne však na dlouho. V úvodu rekonstrukce pohraničních šarvátek stoupencům ambiciózního Německa vskutku nebylo do pění. Československým pohraničníkům se totiž podařilo rozprášit velkoněmecké bojůvky.

Ale zpátky na začátek. Ze všeho nejdřív totiž přeběhnou dva pašeráci z řad ordnerů (Freiwilliger Schutzdienst – polovojenská organizace Sudetoněmecké strany). Následuje přestřelka s četníky. Jeden ordner položí život u vlkošského rybníka. Pronacističtí Němci zorganizují na své straně hraniční závory demonstraci. Ta má však krvavé vyústění.

„Protože na území ČSR se k demonstraci přidají Sudetští Němci, Stráž obrany státu se pokusí demonstraci rozehnat. Vznikne přestřelka, při které Sudeťáci utečou do Německa. Na základě toho bude vyhlášené stanné právo a částečná mobilizace,“ popisuje hlavní organizátor Petr Něnička drama z osmatřicátého. A mobilizovalo se do čtyřiceti. „Proč do čtyřiceti? Protože chlapi ještě do toho věku můžou běhat,“ vysvětluje matka zvídavému synkovi.

Ale karta se začala obracet. „Po dvaceti letech klidu, pořádku a míru byl náš demokratický stát těžce stižen účinky krize. Vlivem dynamických politických proudů ze sousedství stal se státem ohroženým, který najednou stojí před nutností jedině a výhradně vlastními silami ochrániti se proti daleko početnějšímu odpůrci,“ zněl z reproduktorů těžký hlas druhého československého prezidenta, jehož za krátko čekalo šest let v exilu a druhé světové války.

Po mnichovském diktátu už to rychle. „Fašisti přijedou přebrat pozici. Pohraničníci budou dělat problémy, začne další bitva. Naši samozřejmě prohrají. Česká vlajka padne a Němci obsadí území,“ komentuje další děj organizátor. „Vyhráli to Němci, fandím Němcům,“ prohlásil desetiletý český vlastenec.

Tak smutně končí dvacetiletá existence první Československé republiky a nad Evropou se rozpínají temná mračna nacistické moci.„Přestože si letos připomínáme šedesáté páté výročí ukončení války, tak jsme nyní viděli, jak začala, a co k ní vedlo. Úmyslně jsme vybrali toto téma, abychom se spolu zamysleli nad tím, kam až tenkrát došlo zavírání očí a ustupování nacismu. A zamysleli se také nad tím, kam by mohlo dovést v dnešní době ustupování neonacismu, a jak se k tomuto tématu postavit,“ zakončila hlavní program moderátorka.

Kromě rekonstrukce předválečného pohraničního dění nabídla vlkošská akce také vojenskou burzu, dobovou módní přehlídku klobouků, přepadení bunkru brigádou rychlého nasazení z Tábora a další zajímavosti. „Bylo to opravdu dobré,“ smekl Jaroslav Spevák, který s přáteli vyrazil do Vlkoše na kole až z Dubňan.