Dodal, že se svými dotazy na vedení obce se nejčastěji její obyvatelé obracejí telefonicky nebo emailem. „Pošta je každý den přesměrovaná buď mně, nebo do kanceláře," doplnil starosta. Nezanedbatelná je také míra osobní komunikace. Dopisy jsou nejméně častým komunikačním kanálem, který slouží většinou pro starší generace nebo anonymy. „Písemné musí být také oficiální žádosti třeba o nějakou úpravu pozemku," zmínil Hájek.

Radějov se řadí také k obcím, které používají k informování elektronického rozhlasu. V tomto případě se hlášení z obecního rozhlasu odesílá lidem po registraci přímo do emailové schránky. Podle starosty jsou tyto komunikační kanály dostačující, proto zatím neuvažují o zřízení obecní facebookové stránky.

I ve Velké nad Veličkou funguje už více než rok vedle klasického rozhlasu i ten elektronický. Tato hlášení mají propojené s Facebookem, samostatné stránky na této sociální síti však také nechystají. „Vím, že existují skupiny na Facebooku, kde se obecní problémy řeší, ale já se do toho nezapojuji. Upřednostňuji komunikaci z očí do očí," shrnul velický starosta Jiří Pšurný. Obyvatelé obce se s dotazy mohou obrátit na starostu telefonicky, elektronicky nebo osobně.

Tak jako jinde, i v Tasově webové stránky modernizují průběžně. Komunikace je možná všemi dostupnými způsoby, jen ta písemná opět vázne. Podle starosty Františka Krause jim přijde písemný dotaz jednou nebo dvakrát za rok. „Facebookové stránky jsou dílem někoho z obce a mně to nevadí," podělil se starosta. Elektronickou formu rozhlasu v Tasově nemají, staří lidé mají však zařízení, díky kterým si rozhlasové hlášení můžou poslechnout kdykoliv.

V Kněždubu mají webové stránky od roku 2004. „Své dotazy mohou obyvatelé směřovat jak na mě, tak podatelnu a obecní úřad," sdělil starosta Libor Grabec.