Ani po té, co se obci po dlouhých letech podařilo pohnout s územním plánem, se tam zřejmě stavět nebude. Kvůli novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se totiž poplatky za vynětí pozemků z fondu zvýšily devětkrát. Podnikatelé tak o ně ztratili zájem.

Půl století omezoval rozvoj třítisícové obce uhelný pilíř, podzemní zásobník plynu a produktovody. Veškeré zastavitelné parcely se tak nacházely v pásmu chráněného ložiskového území. „Situace se řešila tím, že se stavělo jen uvnitř obce. Využily se skoro všechny vhodné pozemky a mnohonásobně se zvýšily ceny,“ upozornil starosta Dolních Bojanovic Vlastimil Jansa.

Před dvěma roky se ale vedení obce podařilo připravit nový územní plán. Na základě přepočtů, ke kterým dala obec podnět ministerstvu životního prostředí, se uhelný pilíř posunul. Zastavitelný obvod se tak rozšířil o dvě zóny o celkové výměře jedenáct hektarů. „Jenže pod osmihektarovou plochou prochází čtyři sta metrů široké bezpečnostní pásmo velmi vysokotlakého plynovodu, což omezuje její využití,“ říká Jansa.

K dispozici tak zůstaly jen tři hektary v části Záhumenice. Tam zase narazily dolnobojanovické snahy na novelu zákona o ochraně půdního fondu a únorovou vyhlášku ministerstva. „Pro rozvoj ekonomických aktivit tady platil před novelou pětkrát vyšší odvod za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Po novele se koeficient znásobil zhledem k bonitě půdy devětkrát, tedy na čtyřicetipěti násobek,“ uvedl starosta s tím, že nezastavěné plochy mají většinou nejvyšší bonitu.

To podle něj znamená, že před novelou by se za výkup zaplatilo ani ne půldruhého milionu korun a nyní by se výkupová částka vyšplhala až na patnáct milionů. „Pro malé a střední podnikatele tak cena za metr pozemku vzrostla o téměr sedm set korun, a to pouze za odvod. Za takových podmínek nemají místní podnikatele o vstup do zóny zájem,“ podotkl Jansa.

Přitom se živnostníkům do této okrajové části Dolní Bojanovic chtělo. „Průmyslová zóna se tady řeší několik let. Když už to vypadá, že se tam dostaneme, tak nás podseknou od státu. Ten pětinásobek ještě člověk skousne, ale pětačtyřiceti­násobek?! Byl jsem opravdu naštvaný, podnikání mne pak už ani nebaví,“ prohlásil truhlář Petr Bílík.

Podobný názor mají i v tamním pneuservisu. „Měli jsme zájem o pozemky v Záhumenicích. Ale když budeme stavět novou halu, tak se nám o dva miliony prodraží,“ řekl majitel Jaromír Košutek.

Před novelou mělo o podnikání v Záhumenicích zájem asi sedm další firem. „V podstatě by se tato průmyslová zóna hned rozebrala,“ míní Bílík.

Samotní tvůrci zákona s něčím podobným počítali. „Zvýšení bude znamenat menší zájem o vynětí z půdního fondu,“ řekl bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil.

Podle starosty Jansy by mohl stát tato omezení kompenzovat změnou v rozpočtovém určení daní, nebo změnou horního zákona, kdy by obec získala daňový příjem z podzemních zásobníků plynu.