O téměř patnáct set korun měsíčně mělo přibýt meziročně do kapes Jihomoravanů. Zároveň se však měly navýšit náklady na bydlení. To vyplývá z výsledků výběrového šetření životních podmínek domácností na jižní Moravě za předchozí dva roky, které před několika dny zveřejnil Český statistický úřad.

Jižní Morava
Celkem domácností

* 2005: 416,7 tisíc
* 2020: 485,4 tisíc
Čisté peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti

* 2005: 95,6 tisíc korun
* 2020: 213 tisíc korun
* zdroj: ČSÚ za jižní Moravu

Na vlastní kůži zmiňovaný trend zažil živnostník Libor Malovaný z Hodonína, který prodává cukrovou vatu či perníková srdce. „Když přišla první koronavirová vlna, tak jsem měl obavy z finančních dopadů. Po uvolnění omezení naštěstí lidé začali nakupovat, nakonec to bylo u většiny stěžejního sortimentu lepší než dřív,“ přiblížil pozitiva Malovaný.

Jenže nakonec si tříčlenná domácnost příliš nepomohla. „Zdražili nám totiž teplo, vodu, nájem a za potraviny v obchodě jsme také zaplatili víc,“ posteskl si živnostník.

Statistikové loni evidovali na jižní Moravě téměř půl milionu domácností, s průměrem 2,4 osob. Průměrný roční čistý peněžní příjem jednoho člena domácnosti dosáhl téměř 214 tisíc korun, co bylo mezi kraji druhé nejvyšší číslo za Prahou. Tedy téměř 18 tisíc korun měsíčně. „Nejvíce jihomoravských domácností mělo podle výsledků šetření čistý měsíční příjem v rozmezí 15 až 20 tisíc korun na osobu a v rozmezí 12 až 15 tisíc korun na osobu,“ uvedl Karel Adam z Krajské správy ČSÚ v Brně. V meziročním srovnání nejvíce posílily skupiny s příjmy na osobu mezi 15 až 30 tisíc korun za měsíc.

Naopak počty nejchudších domácností se snížily jen o desetiny procenta. A to se šetření uskutečnilo ještě před druhou vlnou uzavření ekonomiky. „Příjmová situace nízkopříjmových rodin se ještě zhoršila, uzavřely se jim pracovní příležitosti například v pohostinství. Navíc samoživitelky a samoživitelé museli zůstat při zavření škol doma s dětmi, takže také přišli o práci,“ přiblížila dopady pandemie na některé klienty Anna Kupcová z neziskové organizace Ratolest Brno, která pomáhá také rodinám v tíživé životní situaci.

Jak dokládají statistici, loni se nijak výrazně nezměnil podíl domácností, pro něž byly náklady za bydlení velkou zátěží. Šlo o každou pátou. „Nejvyššími položkami v nákladech na bydlení jsou dlouhodobě výdaje na elektřinu a plyn, ovšem oba se meziročně mírně snížily. Výrazně, a to o pětinu, vzrostla položka nájemného,“ upozornil Adam.

Ekonom Lukáš Kovanda očekává vzestup právě nájemního bydlení, jelikož řada domácností si již nebude moci vlastní nemovitost dovolit. „Mzdy však kvůli pandemii neporostou, respektive porostou pomaleji než před ní. Navíc zrušení superhrubé mzdy snižuje zaměstnancům daň ze mzdy, takže své zaměstnavatele tolik netlačí na navýšení mzdy,“ dodal.