Historické domy v renesančním nebo barokním stylu byly dříve chloubou měst, nyní však hyzdí jejich centra. Na jejich opravy většinou majitelé nemají peníze. Přestože není podle nového stavebního zákona velký rozdíl v povinnostech mezi městem jako vlastníkem a soukromým majitelem, někteří radní stav domů neřeší. Tedy pokud střešní tašky či kousky zdiva nepadají kolemjdoucím přímo pod nohy nebo dokonce na hlavu.

„Ve městě je několik zchátralých domů, jejichž majitele se prostřednictvím stavebního úřadu stále snažíme urgovat k opravám,“ uvedla strážnická místostarostka Renata Smutná. Díky tomu se radnici podařilo donutit vlastníka domu u železničního přejezdu, aby provedl alespoň opravu střechy, která byla v havarijním stavu. Podle ní majitel také řekl, že jakmile vyřeší majetkoprávní záležitosti, bude prý v opravách pokračovat.

Nevýhodou nového stavebního zákona je, že jeho výklad ještě není zcela jasný, míní právníci. „Kompetentní úřad může nařídit vlastníkovi stavby, aby provedl zabezpečovací práce, anebo dům neodkladně odstranil, pokud svým stavem ohrožuje zdraví a životy lidí či zvířat. Odstranění úřad nařizuje tehdy, když hrozí jeho zřícení,“ vysvětlil právní koncipient Radek Matuštík.

Neudržované domy nejsou ale odkázány jen na samotného majitele. Jakmile dojde na lámání chleba a dům svou chabou statikou začne ohrožovat kolemjdoucí, může úřad v případě nečinnosti vlastníka zbourat dům sám prostřednictvím stavební firmy. „Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby nebo nutné práce však nadále platí její majitel,“ doplnil Matuštík.

Podle veselského starosty Martina Bedravy záleží především na majiteli. Úděl některých domů bývá mnohdy takový, že se v jeho útrobách schází živly, které v nich zevlují. Špatnou zkušenost s tím měli lidé v hodonínské čtvrti Pančava, kde domy chátraly proto, že vedení města tam chce v budoucnu postavit obchvat.

„V té části města boural budovy stát, jako vlastník, a nikoli kvůli špatnému stavu, nýbrž kvůli obchvatu. Z toho důvodu tam nikdo nestavěl ani neopravoval, proto byly domy při bourání ve špatném stavu,“ uvedla mluvčí města Hodonín Petra Kotásková.

Podle architektky a hodonínské místostarostky Milany Grauové na druhou stranu mají domy svůj půvab a patří do měst, neboť jsou součástí jejich historie. Proto vedení Hodonína pro majitele založilo fond, ze kterého mohou vlastníci získat půjčku nebo dotaci na starou budovu. „Dům ale musí stát v Hodoníně,“ dodala Grauová.

 
SKORO RUINA. U veselského nádraží budovy kazí dojem.
 
 
 
NOVÁ STŘECHA. Ve Strážnici se podařilo udělat krok kupředu.
 
NA SPADNUTÍ. Hodonínský Nádražní řádek.