„Bez takových projektů by zemědělci ani modernizovat nemohli,“ vyjádřila své přesvědčení ředitelka okresní agrární komory Milada Zimáková. Zájemci mohou o peníze žádat do osmého února.

Pokud splní veškeré podmínky, vrátí se jim až šedesát procent vložených prostředků.

„Finanční podpora je určena zejména na rostlinnou a živočišnou výrobu nebo na zavádění nových technologií,“ uvedl Dušan Fibingr, ředitel společnosti, která tuzemským firmám poskytuje dotační poradenství.

Předseda hodonínské agrární komory Petr Chaloupka je však toho názoru, že podobné možnosti jsou vhodné spíše pro stabilizované podniky. Menší farmáři se k nim podle něj staví s rozpaky.

Podpora mladých

„Vrhnout se do investic bez příslibu dotace je nemyslitelné. Sedláci ale nevyužívají dotací kvůli tomu, že nemají peníze. Nemohou dát šest milionů s tím, že za dva roky získají polovinu zpátky. Je to problematické,“ vysvětloval Chaloupka.

Podobný názor také zastává například Ladislav Karásek, který vede ekofarmu ve Velké nad Veličkou. Žádat o peníze v nejbližší době nehodlá.

„Nic takového nepředpokládáme,“ kroutil odmítavě hlavou.

Ministerstvo zemědělství chce výhodami motivovat hlavně mladé podnikatele, kteří si pohrávají s myšlenkou vkročit do agrární oblasti. Dotace je zaměřena na investice v rostlinné a živočišné výrobě, výrobě osiv, chovu plemenných zvířat nebo nákup pozemků a staveb.

„Podnikům jsou poskytnuty finanční prostředky mimo jiné na nákup pozemků, zemědělských staveb i strojů,“ sdělil Václav Rusnok, specialista na dotační poradenství v oblasti zemědělství.

Chaloupka ovšem tvrdí, že efekt je a bude minimální. Ne–li nulový. Zkušenosti a poznatky z hodonínského okresu mu říkají, že nabídky za celou dobu využila asi jen šestice začínajících podnikatelů.

„Ti přebrali hospodářství po rodičích. Do programu šli, aby si své postavení o něco vylepšili,“ mínil předseda. „Většina dotačních programů u nás zvýhodňuje mladé zemědělce do čtyřiceti let. O takové podnikání ale není zájem,“ dodal.

Důvody jsou podle jeho slov více než jasné: vysoké riziko a malá návratnost vložených prostředků.

Většina sedláků je v současnosti ve věku od padesáti do šedesáti let. „Pod padesát roků u nás má asi deset procent zemědělců,“ poznamenal Chaloupka.