„Máme dnes tolik nových informací, že je na co navázat a plynule pokračovat. Týká se to jak archivních listin, tak nedestruktivních metod archeologie," uvedla místostarostka obce Klára Čudrnáková.

V současné době si odborníci s vedením obce už upřesňují metody, které pro výzkum použijí. Obec by například ráda vyzkoušela metodu leteckého skenování povrchu terénu. Ta dokáže odhalit nejen reliéfy jinak nepostřehnutelné (trasy zasypaných starých cest či terénní náznaky starých staveb), ale dokáže také velmi pomáhat při řešení palčivého problému dnešní doby eroze půdy.

Práce umožní projekt, který uspěl v grantovém řízení a obec na něj získala devadesátiprocentní dotaci. Rozpočet je půl milionu korun.

Pracovat lze ale nejen v terénu, ale i v archivech. Jak místostarostka zmínila, název obce se často měnil. Známy jsou tvary Dražovice, Dolní Dražovice, Dražejovice či Dražejov. Archivní listiny tak mohou být omylem přiřazeny k jiným vesnicím. „Stejně tak archeologické nálezy z minulého století, hlavně z jeho první poloviny, nejsou nikde řádně zadokumentovány a dnes se můžeme jen dohadovat, o které místo jde," zmínila místostarostka.

Podle ní je nezpochybnitelné, že ve středověku stála na území Dražůvek tvrz. Existují také písemné zmínky o kostele, faře, panském dvoru, na začátku 17. století se zmiňuje cihelna, do konce 19. století tam fungovaly dva mlýny.

„Kromě panského dvora a mlýnů se o těchto objektech dnes nic bližšího neví, ani kde stály. Nějaké indicie naznačují letecké snímky, ale je potřeba ještě spousta práce, než bude možno alespoň některé lokace potvrdit," doplnila místostarostka.