Především ve Vracově vzali lidé les útokem. Nedávná vichřice Emma jim k tomu poskytla dostatek příležitostí. Jen několik desítek metrů od domů je možné nabrat dřeva „co kotel ráčí“. Lidé ani nevědí, že mnozí z nich se dopouštějí krádeže.

„Pokud berou klest do sedmi centimetrů tloušťky ležící na zemi, je to v pořádku. Ze zákona na to mají právo. Pokud ovšem berou větší větve, jde o krádež,“ vysvětlil správce strážnického polesí Bohumil Pipal.

Z Vracova se mu už ozvalo několik lidí s žádostí o povolenku na odběr dřeva. Většinou se Vracovští mezi řečí zmínili, že pravidelně vídávají někoho ze sousedů, jak v podvečer vyváží dřevo z lesa.

„Zatím nemáme oficiálně nahlášenou od lesníků žádnou krádež. Je také pravdou, že nyní jsme na nějakou tu kárku benevolentnější,“ řekl Pipal. Přesto požádal vracovského starostu o pomoc s osvětou.

„Dáme na kabelovou televizi text, kde lidi informujeme, jak si mají počínat,“ uvedl starosta Vracova Ladislav Šmýd.

V okolních obcích je situace podobná, ale nedosahuje zatím větších rozměrů.

„U nás je to ještě dobré. Slyšel jsem, že ve Vracově skutečně lidé vzali les útokem. Zřejmě využívají toho, že tamní revírník je dlouhodobě nemocný,“ uvedl lesník Leopold Tomančák z Ratíškovic. I podle něj lidé většinou nevědí, co si vzít mohou, a co ne. Přitom v situaci, kdy je les plný polomů po vichřici prý skoro každé žádosti vyhoví. Právě na revírníky by se lidé měli obracet, pokud si chtějí dřevo z lesa odvést. I klády o větších průměrech, ale zlomené po metru či dvou, jsou totiž pro lesníky zajímavé a vyplatí se je vytěžit.

Kdo se ovšem o víkendu vydá u Vracova na vycházku do lesa, nemůže si nevšimnout, že mezi mnoha hromádkami klestí mířícími na dvorky domů jsou i takové, kdy se lidé na rozměr dřeva neohlíželi.

„No a co? Stejně by to tady shnilo,“ opáčil jeden z Vracovských. Zvěřejnit jméno nechtěl, přestože jeho náklad hovořil o dodržování zákona.