Nejvíc drobotiny se tlačí u perníčků. Jednoznačně vedou ty ve tvaru srdíček. Drobné dětské ručky už berou sáček se sladkou polevou a kreslí i na perníkového kapra různá kolečka a kudrlinky. U vedlejšího stolku děti válí těsto, až se z nich kouří. Ale není to k jídlu. Ze slaného těsta se snaží vyrábět svícínky a zdobit hřebíčkem domečky.
O kousek dál si děti lámou hlavy, k čemu neznámý přístroj slouží. Má kolo, když dole šlapu na pedál, točí se. Nahoře je jehlice a z té vede nit. Dívají se a stále neví, až jim Iva Novotná napoví, že mají před sebou kolovrátek. „Bohužel je pouze na dívání. Je to velmi složité a děti nedosáhnou nožkou ani na pedál. Navíc dnešní děti neumí udělat ani na niti uzlík," vysvětluje vřetenářka a přede z ovčí vlny nit. Co z ní bude? Teplé ponožky nebo svetr.
Komu už se zajedlo ujídat sladké polevy nebo sledovat, jak se vyrábí z vlny, vezme pastelku a maluje a vystřihuje ozdoby na vánoční strom. „Pozor! Ustupte! Teď to zaprská," varuje Jaroslav Kolaja a lije z nádobky rozžhavené olovo do vody. To zasyčí a pokroutí se do roztodivných tvarů. Nikdo neví, jaká věštba ho čeká a co ho další rok nemine. „Musíte se zamyslet, první myšlenka bývá správná. A pak už stačí jen troška fantazie," poučuje Kolaja. Malá slečna má v ruce zrovna jeden kousek olova. Prý je to srdce s roztaženými křídly a znamená štěstí.
Téma letošní akce bylo však jiné. „Hned po příchodu děti čeká obrovský adventní věnec a příběh o jeho historii," zdůrazňuje Gronský.
Loni pořadatelé cílili hlavně na vánoční stromeček. Akce se koná už po sedmnácté, ale teprve po čtvrté dětem ukazuje zajímavosti Vánoc příběhem, který snáze pochopí. „Dříve jsme jezdili do Strážnice, ale ta je z ruky. Navíc nás loni překvapila vysoká a přitom komorní úroveň, takže jsme se letos hrozně těšili," říká učitelka Martina Svobodová z hodonínské Mateřské školy Lužní. Na lidová řemesla, která spojují Vánoce, se zájemci mohou podívat i ve Veselí nad Moravou a Kyjově.
