„My jsme vlastně v Dubňanech krojované setkání mužských sborů vymysleli a jsme rádi, že pořád funguje. Pak s podobnými setkáními začali třeba v Lanžhotě nebo Rohatci," říká vedoucí dubňanských mužáků Josef Macek.

Ten upozornil, že dubňanský mužský pěvecký sbor vznikl téměř před pětadvaceti lety, 5. ledna 1989. „V Dubňanech do té doby mužský sbor nebyl, tak jsem oslovil hlavně zpěváky ze slováckého kroužku, většinou třicátníky. Ze začátku nás bylo asi patnáct," přibližuje zakladatelské období bývalý zpěvák ratíškovické dechovky.

Prvními písněmi repertoáru dubňanského sboru byla Morava, krásná zem s upraveným textem a Kamarádi moji, až mě pochováte. „Většinou sice zpíváme skladby z našeho regionu, ale občas zabrousíme i jinam. Hodně písní nám složil Zdeněk Baťka," popisuje bohatou nabídku pro dubňanské hlasy vedoucí souboru.

Dubňanští mužáci jsou hned v několika ohledech originální. „Zpíváme jak písně oslavné, tak rozlučkové, což tady nedělá žádný sbor. To mě i trochu mrzí, protože život je takový, že se jednou narodíme a jednou odejdeme," zamýšlí se Macek. Další zajímavostí sboru je to, že se mu před lety podařilo vytvořit republikový rekord v počtu krojovaných zpěváků na akci, a to právě na dubňanském setkání (později je překonali Veličané). Zajímavé je také to, že mužáci nezpívají jako okolní sbory jen v kroji. Když je příležitost, obléknou si i havířské uniformy. „Už jsme zpívali například v Pardubicích nebo Hradci Králové, samozřejmě na Slovensku a pak také v Rakousku," upozorňuje Macek.

Dubňanští jsou zkušení i co do věku zpěváků. Nejmladší člen Petr Novotný má třiačtyřicet let a ten nejstarší, kovář Jaroslav Hoch, už oslavil dokonce šestaosmdesáté narozeniny. „Potřebovali bychom trochu omladit. Hlavní je, aby zpěváci měli vztah ke kroji, písničce a pohárku," verbuje do souboru Macek.