Každá kniha, která vyjde o regionu, je poklad. Říká to etnograf, archeolog a spisovatel Jiří Pajer ze Strážnice. Ten právě jednu takovou vzácnost napsal. Jmenuje se Kněždub – minulost a současnost obce. Čerstvě vytištěnou knihu má od víkendu také Veselí nad Moravou. Obě jsou zvláštní tím, že vyšly k významnému výročí. Veselí si připomíná 750 let od první písemné zmínky o tamním hradu a Kněždub 150 let od narození svého nejslavnějšího rodáka Joži Uprky.

„K výročí Uprky jsme uspořádali slavnostní koncert s názvem Se štětcem po krajině. Jeho linie se nesla místy, kde Joža působil a odtud byly i soubory, které na koncertu účinkovaly. Chceme tím dát najevo, že si vážíme toho, že nás svou tvorbou proslavil,“ řekl starosta Kněždubu Libor Grabec. K této příležitosti směřovali i vydání vůbec první monografie o Kněždubu. Tu na vyprodaném koncertu, kterého se zúčastnili Uprkovi potomci a jehož záznam bude vysílat Český rozhlas, slavnostně pokřtili.

Slavným rodákům

„Kněždub je velmi zajímavá obec, hlavně proto, že se tu narodili umělci Joža a Franta Uprkovi a Jožův žák Antoš Frolka. Kromě toho má Kněždub působivé přírodní podmínky a zajímavý je i jeho národopis. Mísily se tu tutiž vlivy Dolňácka a Horňácka, na jejichž pomezí leží,“ říká autor knihy Jiří Pajer. Ten na knize spolupracoval s expertem na přírodu Janem W. Jongepierem, Martinem Šimšou, který psal kapitoly o národopisu, a s Věrou Kovářů, jež se věnovala stavitelství v obci a obnově Uprkova doma.

Slavným rodákům je věnovaná obsáhlá kapitola a jejich díla se prolínají celou knihou. Ta vyšla v nákladu dvou tisíc kusů, je celobarevná, má 320 stran a obsahuje na 400 dobových a současných fotografií. Sesbírat se podařily díky ochotě místních. „Nesmíme zapomenout na tři významné kulturní pracovníky a znalce tradic – kronikáře Františka Křížana, Marii Novotnou a Josefa Matyáše. Přispěli nejen podklady ze života obce, vzpomínkami, ale i radou,“ vyzdvihl Pajer. Pro něj bylo nejdůležitější napsat srozumitelnou knihu pro lidi, kteří se v ní najdou. „A hlavně musí obsahovat určité poslání pro budoucí generace i výchovný záměr,“ míní Pajer, který už napsal knihu pro Tvarožnou Lhotu a chystá se na Radějov.

Po knize o historii města z roku 1973 a vlastivědné knize Veselsko z roku 1999 představili o víkendu ve Veselí nad Moravou další zbrusu novou knihu – Veselí nad Moravou, město na řece času.

„V období let dva tisíce a dále se objevilo hodně poznatků, které obohatily historii města. A za druhé, předešlé knihy byly poplatné svým režimům a je v nich spousta nepřesností a zkreslených údajů,“ osvětlil důvod, proč bylo načase vydat novou knihu, starosta města Miloš Kozumplík.

Na knize pracoval asi tři roky sedmičlenný autorský kolektiv pod vedením profesora Masarykovy univerzity Miroslava Plačka a historika a vedoucího veselského muzea Petera Futáka.

„Nelze říct, že starší kniha je horší, je pojatá jinak. Když vezmete obě, máte naprosto vyčerpávajícím způsobem zachycenou historii Veselí a Veselska,“ míní Peter Futák.

O vydání nové knihy dějin si podle něj řekly byť tušené, ale doposud nepotvrzené poznatky o počátcích veselského hradu a Veselí získané z rozsáhlého tříletého archeologického výzkumu předhradí. Kniha je tak vlastně první, v níž jsou poprvé publikované.

Psaná je oproti té z roku 1973 chronologicky. „Předcházející kniha pochopitelně nepostihuje porevoluční vývoj, ani okupaci a události po roce 1945. Ten náhled byl v období normalizace trochu jiný, takže nyní se to snažíme uvést na pravou míru,“ popisuje Futák.

Pravěké dějiny v knize sepsal vedoucí katedry archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Měřínský ve spolupráci s vedoucím archeologů Masarykova muzea Jaromírem Šmerdou. Období od roku 1200 až po rok 1526 zpracovali Plaček s Futákem, který měl na starosti ještě politický vývoj do roku 1731. Hospodářské záležitosti tohoto období pak sepsal historik Masarykova muzea Marek Vařeka a kapitoly pro období let 1731 po rok 1918 připravil Aleš Vyskočil z historického ústavu Masarykovy univerzity. Současnost měl na starosti vysokoškolský učitel Marek Junek.

Přispěli místní

„Při zpracování kapitol jsme se snažili využít i zdroje od místních, například od Vladimíra Groše, který se douhodobě zabývá místopisem Veselí. A pochopitelně i fotografie od místních patriotů, například od Jiřího Peši, jenž má největší sbírku,“ doplnil Futák. Vybírat se přitom snažili obrázky, které dosud neměli Veselané možnost vidět. Na pět set dvanácti stranách je jich nakonec přes dvě stě, kromě toho kniha obsahuje tabulky, mapy, přepisy z rejstříků či soupisů obyvatel. Nová publikace, která stála radnici přes 600 tisíc korun, bude nyní k dostání ve veselských knihkupectvích.