Energetici se inspirovali unikátní technologií z Izraele. Deníku to potvrdil mluvčí energetické skupiny ČEZ, které hodonínská elektrárna patří, Martin Schreier.

„Dosud se v Elektrárně Hodonín používalo průtočné chlazení, což zejména v letních měsících výrazně zvyšovalo její závislost na hydrologických poměrech v řece Moravě, z níž energetický provoz chladicí vodu odebíral, aby ji následně oteplenou vracel zpátky do řeky Moravy nebo do takzvaného Teplého járku,“ sdělil mluvčí Schreier.

Kvůli lepšímu fungování systému nyní kondenzátory TG3 a TG4 nově chladí izraelská technologie. „Spočívá ve vnitřním cirkulačním chladicím okruhu s ventilátorovou chladicí věží,“ popisoval mluvčí.

Aktuálně se za provozu zmíněného chladicího okruhu provádějí individuální testy. Po jejich ukončení má novinka přejít do ročního zkušebního provozu.

„Dominantou cirkulačního chladícího okruhu je ventilátorová chladící věž, která je složená ze čtyř buněk o výšce dvanáct a půl metru. Každá je vybavená ventilátorem o průměru přibližně deset metrů se sedmi lopatkami. Díky této kompozici chladicí věž nepřesáhne svou výškou ani úroveň hlavní elektrárenské haly, a je tak pro většinu obyvatel Hodonína téměř neviditelná,“ uvedl Schreier.

Elektrárna v Hodoníně má nové chlazení. | Video: Deník/Petr Turek

Při nižších venkovních teplotách má být pak podle něj viditelný pouze odpar vystupující z chladících věží.

To, že v případě vypouštěných odpadních vod z elektrárny Hodonín byla v minulosti problémem jejich teplota, potvrdil i mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. „Díky aktuální změně bude vypouštěno méně vody, což bude méně ovlivňovat teplotu v toku Salajka. Množství je dáno pouze potřebou elektrárny, a po změně technologie chlazení činí maximálně 536 tisíc metrů krychlových za rok,“ vysvětlil mluvčí vodohospodářů.

Voda v Salajce nesmí přesáhnout osmadvacet stupňů Celsia. Stejně tak nemůže dojít ke skokovému ohřátí o více než tři stupně. Teplota ovlivňuje například rozpustnost kyslíku, který s teplotou klesá, a rychlost biochemických procesů, jež významně ovlivňují samočisticí proces.

Fotogalerie: Elektrárna v Hodoníně má nové chlazení.

„V případě elektrárny Hodonín v souvislosti s přechodem na novou technologii chlazení budeme sledovat také koncentrace chemických látek,“ ujistil mluvčí Povodí Moravy.

Novým chlazením ale novinky v elektrárně nekončí. Druhá inovace souvisí s úplným odklonem od uhlí ve prospěch biomasy, a to díky současným konstrukčním úpravám na druhém z kotlů. Ty tady také mají zajistit spalování biomasy bez omezení.

„Ročně tu energetici vedle více než 400 TJ tepla vyrobí přes 300 milionů kWh ekologické elektřiny, což znamená pokrytí spotřeby téměř sto tisíc domácností na jihu Moravy. Elektrárna Hodonín je také evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla, to odsud míří přes řeku Moravu do slovenské Holíče,“ upozornil mluvčí ČEZ Schreier.

Stavba původně uhelné elektrárny v padesátých letech minulého století souvisela svým umístěním jak s dostupností uhlí z okolních lignitových dolů, tak blízkosti řeky Moravy.

„Hodonínská krasavice, jak se jí občas nadneseně v dřívějším dobovém tisku přezdívalo, byla svým výkonem 205 MW ve své době největším zdrojem elektřiny v Československu, v roce 1966 byl celkový výkon ještě zvýšen až na 210 MW,“ připomněl znalec hodonínské regionální historie Antonín Kučera.

Naopak v současnosti se hodonínská elektrárna podílí už jen na necelém procentu ČEZem vyráběné elektřiny.