Denně tam proudí stovky lidí. Do nemocnic na jižní Moravě chodí se svými problémy nebo třeba navštívit pacienty. Podle Tomáše Apeltauera, který se patnáct let zabývá ochranou měkkých cílů, jako jsou právě zdravotnická zařízení, není možné, aby se podobný scénář jako v ostravské nemocnici neopakoval. „Nelze zabránit, aby se tam už nikdy takový člověk nedostal. Nemůžeme z nemocnic udělat ozbrojené pevnosti,“ připustil.

Proto spolu se svým týmem modeluje plány krizových situací. „Zabývají se tím, jak třeba napadení co nejvíc znesnadnit a hlavně minimalizovat dopady podobných útoků, což znamená hlavně hledat optimální způsob evakuace,“ vysvětlil bezpečnostní expert z brněnského vysokého učení technického.

Miroslav Mareš
Odborník na bezpečnost o tragédii v Ostravě: Paušální odebírání zbraní? K ničemu

I když podle něj neexistuje univerzální návod, jak se v takových situacích chovat, je dobré nepanikařit. V případě ozbrojeného přepadení se i evakuace od jiných situací liší a je dobré poslouchat pokyny ostrahy. „Často se třeba stává, že se útočník snaží únik znemožnit. Například k některým východům přistaví dodávku, jinam hodí dýmovnici. Už jen fakt, že střelec stojí před budovou, znamená, že lidé budou utíkat všemi východy, ale na opačnou stranu,“ uvedl příklad.

Kvůli událostem v Ostravě byli včera v pohotovosti jihomoravští policisté. „Hlídky dostávaly aktuální informace, mezi které patřily například fotografie podezřelého. To se dělo bezprostředně po tragédii v Ostravě. Spolupracovali jsme a spolupracujeme s ostravskými kolegy, více do podrobností v současnosti jít nemůžeme,“ nastínil mluvčí jihomoravských policistů Pavel Šváb.

Prevence krizových situací

Podle plánů budovy odborníci vytvoří digitální model.

Do něj poté promítají jednotlivé krizové situace.

Evakuace se liší třeba v případě požáru, kdy jsou všechny cesty volné, a v případě přepadení, kdy může pachatel předem některé východy zatarasit.

Na základě zvoleného scénáře poté experti zjišťují, jak dlouho bude lidem trvat cesta do bezpečí a jestli není vhodnější přítomné evakuovat někam do prostor v budově.

Pomocí výsledků můžou navrhnout změnu únikových tras, vybudování nových, nebo doporučit nákup vhodných bezpečnostních technologií. ⋌Zdroj: Tomáš Apeltauer, VUT Brno

Jihomoravské nemocnice se na podobné krizové situace připravují. Modelové scénáře už si letos vyzkoušelo asi sedmdesát zaměstnanců Fakultní nemocnice Brno. „Zapojili jsme se do projektu zvýšení obrany měkkých cílů. Další tři stovky zaměstnanců školení čeká v následujícím roce. Nácvik modelových vyhrocených situací se zaměřuje na místa, kde se pohybuje velký počet lidí. To jsou třeba příjmová pracoviště nebo vrátnice,“ uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára.

O bezpečnost v areálu nemocnice se stará také ostraha, v místnostech je kamerový systém. „Ten je napojený na centrální dispečink, který se stará o organizační a technický chod celé fakultní nemocnice. Tamní pracovníci jsou proto schopní velmi rychle reagovat a volat na příslušná místa. O dění v nemocnici mají velký přehled,“ ujistil Žára.

Dodal, že v případě mimořádných situací zasedá krizový štáb. „Jeho členové jsou připravení se okamžitě svolat a nastalé podmínky řešit přímo na místě. Každý ze štábu má přesně dané úkoly,“ sdělil.

I znojemská nemocnice má podle mluvčí Petry Veselé nastavená určitá opatření. „Naše zaměstnance proškolujeme o možných bezpečnostních rizicích i toho druhu, jako byl případ v Ostravě, který všemi otřásl. Bližší bezpečnostní opatření nastavená v nemocnici však sdělovat nebudeme,“ řekla mluvčí s odkazem na potřebu zachovat bezpečnost.

Zdeněk Novotný z Vacenovic na Hodonínsku zamíří do nemocnice několikrát ročně, a to nejen kvůli tomu, že je pravidelný dárce krve. Podle něj bezpečnostní kontroly zkomplikují provoz. „Sice se v kyjovské nemocnici cítím téměř jako doma, ale obecně je bezpečnost ve zdravotnických zařízeních složitý problém. Ať už jde o pravidelné či nepravidelné návštěvy, navíc musí být zajištěná i rychlá dostupnost pacientů jak do ambulancí, tak pro pohotovost. Zavést do toho nějaké kontroly musí být velice těžké,“ poznamenal Novotný.

Marka Grégera z Rakvic na Břeclavsku ostravská tragédie šokovala. „Netušil jsem, že se u nás začne dít to, co v Americe. Jako pacient ale strach z návštěv nemocnice nemám,“ zamyslel se Gréger.

Jižní Morava zažila řádění náhodného střelce naposled v létě 1973. Vojenský zběh Oldřich Daněk tehdy uprchl v obrněném transportéru z kasáren v Kroměříži a po zběsilé jízdě zastřelil samopalem u Kojátek na Vyškovsku tři vojáky v záloze z posádky v Bučovicích a dalších dvanáct zranil. Vojenský soud ho odsoudil k smrti.