„Období masopustu trvá od šestého ledna do popeleční středy. Dříve to byla doba zábav, plesů karnevalů. Díky tomu, že nebyla práce na poli, měli lidé více času. Zároveň byl masopust obdobím klidu, kdy lidé měli ještě dostatek jídla, takže si mohli dopřávat. To i proto, že je čekal čtyřicetidenní půst," promlouvá k dětem Románková.

A dodává, že fašank byl také obdobím masek. Do jedné z nich obléká malého dobrovolníka. Je převlečený za babku s nůší. Zatímco etnografka hovoří, chlapec kroutí hlavou. „Je to hrozně těžké, jak v tom mohli vydržet?" táže se. Vydrželi. Převlečení za medvědáře, slaměnou masku, kominíka, koně či řezníka putovali dříve obcí lidé celý den. „Hospodyně si musela s medvědem zatancovat, aby měla hojnost," popisuje malým posluchačům, kteří se již pomalu loučí, Románková.

Venku už na ně čekají oživlé masky. Smrtka, slaměný muž i cikánka s nimi tančí. „Podšable, podšable aji podobušky, my všecko bereme, aji plané hrušky," zpívají za zvuku harmoniky, když se s dětmi chytí do kruhu.

Odměnou je jim v další chalupě sladká dobrota. Boží milosti. „Smažily se na sádle. Všechny suroviny, ze kterých jsou vyrobené, tedy smetana, mouka nebo vajíčko, měly hospodyně domácí nebo po domácku zpracované," vysvětluje Ludmila Krausová, zatímco její kolegyně rozdává dětem kousky sladkého cukroví.

S učitelkami se dělí o recept. „Ve škole ho namnožím a všichni jej dostanete, abyste si jej mohli také doma zkusit," říká svěřencům pedagožka.

V další chalupě mluví místní Marie Matyášová o době svatopostní a o Velikonocích. „Kdo chodí do kostela, nehaňbit sa. A kdo byl na popelci?" ptá se dětí. Zvedne se pár rukou. Strážničanka popisuje, že svatopostní doba trvá šest neděl. „Každá z nich má svůj název. První je černá nebo pučálková. Naše prababičky měly většinu obživy doma. Když měli hrách, namočily ho a on jakoby opukl, hospodyně jej osmažily na sádle. Pak jej buď posolily nebo pocukrovaly. Pokrmu se říkalo pučálka," dělí se o vědomosti Matyášová.

A pokračuje dál. Vyjmenovává posloupnost. „Po černé je neděle pražmová, pak kýchavná. Čtvrtá je neděle družebná. V tuto dobu se mohli lidé poveselit. Scházely se rodiny, které měly mít po šlahačce svatbu, aby vše domluvily," pokračuje žena. „Pátá je neděle smrtná a poslední Velikonoční," dodává.

Děti se při své cestě dozvídají například i o tom, co lidé dříve jedli kolem Velikonoc. Na zelený čtvrtek to byl špenát. „Na velký pátek má být půst. Má se jíst pouze jedno jídlo denně a nesmí se hýbat se zemí," seznamuje s tradicemi děti Matyášová.

Žáci pozorně poslouchají. Musí si ale pospíšit, protože před sebou mají ještě několik zastavení. Při jednom z nich se naučí třeba říkanku pro výrobu píšťalky. A od chalup zní: Otloukej se píšťaličko…