„Samozřejmě problémy řešíme každý rok. Máme sice poplašná zařízení, ale nejlepší je asi domluvit se s myslivci na odstřelu, nebo vinice obcházet. Škody sice nemáme nějak zásadní, ale ztráty prostě jsou,“ uvedl mutěnický vinař Petr Mokruša. Odstřelené kusy špačků se přitom musí hlásit úřadům. „U nás jde ročně jen o pár ptáků,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí ve Veselí nad Moravou Petr Michna. Veselí přitom může odstřel povolit deseti obcím.

Za zásadního nepřítele považuje špačky blatnický vinař Vladimír Hanák. Podle něj jsou problémovější ti, kteří se vydali na dalekou cestu ze severu. „Naše vinice mají jako zásobárnu pohonných látek na další let a musí si na nich doplnit energii, aby mohli doletět dál na jih. Škody, které způsobí na vinicích ale mohou jít i od desítek tisíc do sta tisíc,“ uvedl Hanák s tím, že vždy záleží na tom, kolik hroznů a jaký druh špačci zlikvidují.

A právě kvůli ztrátám se letos vinaři z blatnického Cechu rozhodli proti nájezdům špačků rázně zakročit. V posledních dnech tak na celém katastru Blatnice pod Svatým Antonínkem přibyly elektronické plašiče, ze kterých budou vinaři pouštět zvuky dravců. „Spolu s jedním kolegou už máme tento plašič pět let a jsme s ním velice spokojení. Je asi to nejlepší, co lze použít. Účinnost je stoprocentní,“ pochvaloval si blatnický vinař Václav Cícha.

Podle Karla Šimečka z České ornitologické společnosti ale není stoprocentní žádná ochrana. V momentě, kdy máš špaček hlad, tak se prostě musí nějak uživit. „A hrozny jsou pro ně potrava. Navíc jsou vinohrady stále na větších plochách a uhlídat je, je problém. Na plašící děla si časem zvyknou. Řešením může být třeba to, že se kolem vinic nasadí černý bez, kterému dávají přednost. Velikost těchto bobulí jim totiž vyhovuje,“ vysvětlil ornitolog s tím, že menším hroznům dávají špačci přednost i ve vinicích. Šimáček už na Hodonínsku zaznamenal dvě hejna o velikosti až deseti tisíc jedinců, a to u Moravského Písku a dále pak na rybnících u Milotic a Mutěnic. Jestli se ale objeví stejné počty na stejných místech i příští rok, si netroufnul odhadnout.

„Jejich počet se výrazně mění. Tam kde je jich letos několik desítek, jich může příští rok hnízdit třeba pět. Přiznám se, že nevím, z jakého je to důvodu,“ uvedl ornitolog. Ten poukázal i na změny v chování ptáků. Zatímco v minulosti se s večerem vraceli z vinic na rybníky, v posledních letech si zvykli nocovat v kukuřici. Šetří tím energii.

Šimeček si také všiml, že špačci se na našem území zdržují stále delší dobu. Některá hejna u nás dokonce zimují, a to i přesto, že jinak na chladné měsíce odlétají na jih Evropy a sever Afriky. „Podle mého názoru je to tím, že se vinaři snaží hrozny sbírat čím dál později. Špačci na to samozřejmě reagují. Proč by letěli pryč, když zde mají potravu?“ uzavřel otázkou ornitolog.