Tamní příhodnou polohu na svahu, který přiléhá k blízkému potoku, si oblíbili už před našim letopočtem lidé několika kultur. To dokládaly již nálezy před stavbou okolních rodinných domů. Tentokrát tým hodonínského Masarykova muzea objevil deset rozsáhlejších kruhových jam a dva hroby oválného a obdélníkového půdorysu. „Přičemž tyto zahloubené objekty lze podle datovaného materiálového obsahu časově zařadit do doby bronzové až železné,“ informoval vedoucí záchranného archeologického výzkumu Jaromír Šmerda. Se svým týmem se tak dostal k pozůstatkům lidské činnosti staré až čtyři tisíce let.

Jedna objevená rarita byla ale mnohem mladší, nalézala se středně velké jámě. „V její výplni byly již při detektorovém průzkumu i dále při navazujících výkopových pracích patrné železné zlomky dělostřeleckého granátu. Zcela evidentně tak jde o pozůstatek výbuchu při ostřelování návrší se současnou základní školou v průběhu osvobozování obce v závěrečných etapách druhé světové války,“ upozornil archeolog.

Nová mláďata klokanů obrovských v hodonínské zoologické zahradě. Foto: Josef Petrica
FOTO: Mláďata klokanů obrovských v hodonínské zoo opouští vaky svých maminek

Dále přiblížil kruhové objekty s kónicky směrem dolů se rozšiřujícími stěnami, které sloužily zřejmě nejdříve jako zásobní jámy pro uchovávání zemědělských plodin. „Po svém poničení byly často využity jako odpadní prostor pro věci vyřazené z tehdejších domácnosti, anebo se samovolně působením tlaku nadložní zeminy postupně sesunuly,“ vysvětlil Šmerda.

V nich archeologové našli mnoho zlomků keramických nádob, propálené hliněné mazanice s otisky dřeva a prutů ze srubových konstrukcí domů, dřevěných uhlíků, zvířecích kostí či kamenů. Byly tam ale i části kostěných a kamenných nástrojů. „Konkrétně šídel, nožíků či rydel,“ přiblížil vedoucí výzkumu. Mezi dalšími nálezy byly také zbytky kamenných mlecích nástrojů, tedy podložek a drtičů na tření obilného zrna, takzvaných zrnotěrek.

Hroby a zásobní jáma

Badatelům se podařilo odkrýt také dvojici hrobů. „Z nichž první ukrýval dětskou kostru bez jakýchkoli milodarů a druhý velmi mělký hrob postrádal lidské pozůstatky, ale zbyly zde dvě torza keramických nádob,“ upozornil archeolog.

Pro zajímavost přiblížil ještě obsah jedné z největších zásobnic, v níž bylo mnoho jednotlivých zvířecích kostí a lebek. „Zásobní jámy s největší kubaturou dosahovaly šířky horního obrysu až okolo dvou metrů, šířky dna až okolo tří metrů a hloubky více než dvou metrů od dnešního povrchu,“ popsal rozměry zásobnic Šmerda.

Mládě sitatungy západoafrické ve výběhu hodonínské zoologické zahrady.
FOTO: Prvomájové mládě sitatungy západoafrické je už ve výběhu hodonínské zoo

Jak dodal, po laboratorním zpracování a evidenci archeologických nálezů je s vedením obce na příští rok naplánovaná výstava nejzajímavějších exemplářů v tamním obecním muzeu, a to u příležitosti slavnostního sjezdu místních rodáků.