V domečku na Grůsce vytvořil akademický malíř František Cundrla nespočet děl. Narodil se v něm, tvořil a strávil v něm i poslední měsíce svého života. Bílý domek s modrou obrovnávkou bude od poloviny června zdobit i jeho pamětní deska.

Nápisem „Zde žil a umělecky tvořil akademický malíř František Cundrla, docent fakulty architektury ČVUT“ si ti, kteří kolem ateliéru na strážnické ulici Grůska projdou, připomenou tohoto výjimečného umělce, spjatého především se Strážnicí, jejím folklorem i slováckou krajinou.

Za myšlenkou nenechat zapomenout um strážnického malíře, kterého v září loňského roku ocenil Jihomoravský kraj za výtvarné umění, stojí dva muži. Cundrlův celoživotní přítel Rudolf Bauer, jenž byl malíři nablízku i v posledních měsících jeho života, a publicista Milan Šimáček. Muž, který byl od mistra sice o generaci mladší, přesto si ho vždy velmi vážil. A připojili se k nim další příznivci Mistrova kumštu.

„S Františkem nás již od dětství pojilo velké přátelství. Proto bych mu společně s lidmi, kteří ho měli rádi, přátelili se s ním, vážili si ho a obdivovali ho jako člověka i jako umělce, chtěl tímto aktem vzdát poslední poctu,“ řekl Rudolf Bauer.


Rodný dům a zároveň i ateliér akademického malíře Františka Cundrly. Foto: Zuzana Černá

Od raných let znal akademika i Milan Šimáček, a to díky rodičům, kteří se se malířem přátelili. „I když byl o téměř dvacet let starší, od prvopočátku, kdy jsem poznal jeho výtvarné umění, jsem k němu cítil upřímnou úctu. Jsem přesvědčený, že byl velký malíř tohoto státu,“ uvedl Milan Šimáček.

Návrhu i provedení pamětní desky se ujalo Kamenosochařství Morávek z Veselí nad Moravou. Černou žulu dovezenou z Afriky ozdobili kamenosochaři nápisem, datem narození a úmrtí i fotografií malíře. „Do kamene se pouze gravírovalo, tedy vyškrabávalo strojem. „Vše je přírodní. Nápis ani fotografii jsme nebarvili. To, co se vysekává do kamene, je vždy světlé, proto se nejčastěji používá tmavý kámen, aby vynikl kontrast,“ řekl Tomáš Morávek, který na desce pracoval společně s otcem Karlem. Pamětní žulovou desku chtějí oba iniciátoři oficiálně odhalit v pátek 17. června v sedmnáct hodin před ateliérem Františka Cundrly. Společně s těmi, kteří malíře i jeho dílo znali, mu věnují vzpomínku i několik písní v podání strážnických cimbálových muzik.

František Cundrla se narodil ve Strážnici 25. listopadu 1943. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, po které vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Celý život se věnoval pedagogické činnosti. Nejprve učil v Uherském Hradišti, poté dvaadvacet let na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde dosáhl druhé nejvyšší akademické hodnosti a současně vychoval několik generací studentů architektury. Těm vštěpoval především umění figurální kresby a nejrůznějších staveb při pobytech v plenéru.

Jeho práce zobrazují slováckou krajinu a folklorní motivy mistrně vyjadřují taneční pohyby, gesta hudců i rozvířené suknice. Mimo jiné je také autorem řady ojedinělých plakátů k Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Malíř měl na dvě desítky samostatných výstav v České republice i v zahraničí, například ve Francii či v Tunisku. Přesto byla umělcova práce podle expertů mnohdy nedoceňovaná.

Akademický malíř František Cundrla bojoval poslední rok s vážnou nemocí, která mu nakonec vzala všechny síly. Zesnul v hodonínské nemocnici v pondělí pětadvacátého dubna v pět hodin a pět minut.


Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Skica, kterou namaloval student Františka Cundrly, Peter Panulin, pod jeho vedením. Foto: Archiv Rudolfa Bauera