Jaké jsou první dojmy po vyhlášení výsledků?
Nepopsatelné. Nečekal jsem to, jsem velice příjemně překvapený. Ani nevím, co bych k tomu měl říct. Na soutěži jsem letos počtrnácté. Většinou se mi dařilo dostat se do finále nebo vyhrát regionální kolo. Že by vyšla ta Strážnice, to jsem nečekal.

Jak to bylo dnes náročné v podmínkách, kdy i ve stínu bylo přes třicet stupňů?
Náročné to bylo hodně, ale myslím, že pro všecky kluky stejně. Cítil jsem, že mám trošku těžké nohy a že se hůř dýchalo. Nakonec z toho je úplně neuvěřitelný pocit. Jsem rád, že to vyšlo.

Byl složitý letošní výběr skladeb k tanci?
Vybíral jsem si z písniček z našeho regionu, spoustu z nich jsem zkoušel zpívat. Líbily se mi, ale řekl jsem si, že nemohu pořád volit stejné. Zkoušel jsem něco nového a co mi sedne.

Kdy jste si vůbec poprvé zatancoval verbuňk?
Poprvé asi v šestnácti letech, když jsem došel do Slováckého souboru v Kyjově. Velice jsem se bránil soutěžím, poprvé jsem šel až v jednadvaceti po tom, co jsem stárkoval. Od té doby se už pravidelně účastním, a vždycky jsem z toho měl alespoň dobrý pocit.

Předtím jste asi začínal párovými tanci, které byly vaše nejoblíbenější?
Pro nás je typická kyjovská skočná a samozřejmě některé tance ve vystoupeních souboru. Při nich a stejně tak při hodách jsme také verbovali. Tradice se v Kyjově celkem udržují.

Jaké budou oslavy? Vypadá to, že dokonce už i začaly…
Naši jsou úžasní, protože nás přijeli podpořit a atmosféra tady byla vynikající. Roztleskávali diváky, až mi trošku zavařili, protože jsem chvilku při vystoupení ani neslyšel tóninu od muziky. Ale nějak jsem to zvládl. Za podporu jsem velice vděčný a je fajn se pohybovat v kolektivu lidí, v němž máme stejné zájmy. Musím pochválit i ostatní kluky verbíře, protože atmosféra byla nepopsatelná. Už jsem myslel, že toho nechám, ale ještě kvůli nim jsem do toho šel a nakonec se v takové výborné konkurenci podařil velký úspěch. To jsem opravdu nečekal.