Miroslava Divinu na jih Moravy vedla kariérní změna dlouhá více než tři sta kilometrů. Předtím řídil Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. Novým ředitelem v Hodoníně je od 1. března.
Proč jste se rozhodl jít do konkurzu na ředitele Galerie výtvarného umění v Hodoníně?
Předtím jsem pracoval v Ústeckém kraji, v Roudnici nad Labem, kde jsem dal na konci léta výpověď. Právě z toho důvodu, aby se do mého odchodu našel nástupce. Muselo to být dlouho v předstihu. Od té doby jsem hledal práci v Jihomoravském kraji. Když jsem viděl nabídku z Hodonína, který je mi velmi blízký, neváhal jsem a přihlásil jsem se.
Blízký je vám jak a čím? Jaké jsou vaše kořeny a provázání s jižní Moravou?
Jsem z Brna. Nicméně v mládí jsem často jezdíval pracovat například do vinohradu, do Bzence a podobně. Také jsem tady trávil dovolené. Často jsme tady hrávali házenou ve Vracově nebo ve Veselí nad Moravou.
Co se dočtete dál?
- Kdy dojde na opravu budovy GVU?
- Jak se změní zaměření galerie?
- Bude více akcí na zahradě?
A když přeskočíme přímo do hodonínské galerie?
Do určité míry jsem ji znal už předtím. Je to jinak zaměřená galerie než ta, ve které jsem působil předtím. Má velmi dobrý potenciál a úžasné sbírky. Také budova je úžasná. Jednou z mých priorit bude zajistit peníze na rekonstrukci, ať už pro generální opravu nebo pro dílčí kroky, které budou postupně budovu zvelebovat. Když se to povede, tak má opravdu do budoucna velký potenciál pro pořádání nejrůznějších akcí a také stát se velkým turistickým magnetem zdejšího regionu.
Když jste to nakousl. Jak to vypadá s opravou a s penězi na ni?
Pokud máte na mysli evropskou dotaci, tak v tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že na ni nedosáhneme. A to ne kvůli tomu, že by byl projekt špatně připraven, ale kvůli tomu, že tam bylo příliš velké množství uchazečů, kteří byli v pořadníku před námi.
A nějaká částečná oprava?
O té bychom jednali do dalších let, v letošním roce to nevypadá. Záleží na možnostech spolupráce se zřizovatelem, případně dalších dotačních titulů a dalších výzvách. Když budeme trpěliví a připravený projekt budeme mít v záloze, můžeme být úspěšní a v horizontu několika let se to může podařit celkově opravit.
Když jsme u těch investičních věcí, v minulém roce vyšla ven vizualizace nové podoby zahrady směrem k sídlu společnosti MND. Počítá se s ní dřív? Jaké jsou vize pro tuto část?
U zahradní části bych byl určitě pro, aby se začala intenzivněji používat. Revitalizace zahrady by byl jedním z dílčích kroků, který by měl velkou prioritu. Bylo by dobré tam přesunout různé akce pro veřejnost, jako jsou vernisáže, koncerty a podobně. Určitě se tam dají dělat velice pěkné společenské akce. V současnosti je tam údajně hlavně Muzejní noc.
Přesuňme se k samotnému umění a k vašim vizím, které byste tady chtěl představit…
Nepřišel jsem radikálně zbořit. Velice si vážím práce zdejšího odborného týmu. Nicméně mou představou do budoucna je, že bychom mohli začít dělat výstavy, které nejsou zaměřené na jednotlivé umělce. Ale naopak prostřednictvím uměleckých děl prezentují širší problémy, celospolečenská témata, ať už jsou to sociální, ekonomické problémy, environmentální záležitosti.
Tak třeba témata, která zajímají širší vrstvy společnosti, jako jsou mezilidské vztahy nebo demografické proměny. Tak aby do galerie přišli i lidé, kteří by sem nepřišli kvůli tomu, že neznají některého jednotlivého umělce.
ČETLI JSTE? Beseda u Bigbítu v Tasově. Známe letošní taháky, přijedou legendy i talenty - Hodonínský deník
Jestli to tedy správně chápu, tak by šlo spíše o současné umění a reakce současných umělců?
Do velké míry ano. Neříkám, že by tady nemohlo být třeba nějaké sociální umění dvacátých let dvacátého století, které má taky velmi blízko tématy k uměleckým projevům současných umělců. Nicméně rádi bychom pracovali se současnými umělci a co nejširším spektrem. To znamená i napříč věkovými skupinami i různými médii.
Publikum by mohlo mít možnost vidět nejenom malbu, grafiku, sochařské výstavy, ale také různá další média, jako jsou videoprojekce, site-specific instalace tak, aby byl výstavní program v dlouhodobém horizontu co nejpestřejší.
Kam byste chtěl posunout návštěvnost hodonínské galerie?
Zdejší galerie má velmi stabilní návštěvnickou základnu, nicméně jedná se o nějakých čtyři až pět tisíc návštěvníků za rok. Když to srovnáme například s Roudnicí, kde jsem předtím působil, tak návštěvnost byla čtyřikrát větší, přitom jde na počet obyvatel o poloviční město oproti Hodonínu. Myslím si, že ten potenciál by tady mohl být, že bychom měli veřejnost oslovit těmi jinými typy výstav nebo jinými formami umění tak, aby sem zavítali například i lidé, kteří se tady v posledních pěti letech nezastavili.