Právě v tamním vinohradu před víc než deseti lety objevil archeolog Jiří Pajer největší známou habánskou vypalovací pec na Moravě. „Prozkoumal jsem i jiné lokality, ale Vacenovice byly největší výrobna keramiky, hlavně takzvaných fajánsí, tedy bílé a malované keramiky,“ uvedl Pajer.

Habánský sklep
• Vacenovický Habánský sklep má pocházet z 16. století a byl součástí dvora, kde tamní novokřtěnci žili a pracovali.

• Opravy zahrnují návrat ke kamenným vrstvám pod fasádou a betonem, nové vydláždění s místem pro pec.

Replika pece, keramika či oblečení mají být součástí chystané expozice. Muzeum nabídne i místo pro přednášky s obrazovkou. To vše bude sklepě, který má pocházet ze šestnáctého století a patřil ke dvoru, kde žili a pracovali novokřtěnci, tedy příslušníci reformního křesťanského hnutí nazývaní také habáni.

Rekonstrukce má stát víc než čtyři miliony korun. Většinu nákladů pokryje evropská dotace na přeshraniční spolupráci se slovenskou obcí Sobotiště. „Bylo to hlavní sídlo novokřtěnců po jejich vyhnání v roce 1622,“ dodal badatel.