Dobrovolnice ze Slovácka si zavedla internetový deník, v němž si kdokoliv může číst, jaký je skutečný život Haiťanů. Celou zemi trápí nedostatek pitné vody, někde není ani elektrický proud. V nejzaostalejší části ostrova je vesnice Baie de Henne, ve které od začátku října Renata působí.

„Tady se zkrátka zastavil čas. Je to opravdu zvláštní, když se člověk zamyslí nad tím, jak je tu všechno „minulostní“. To, co podle nás patří do muzea, mají oni jako každodenní nezbytnost,“ říká Renata Nováková. Podle ní by některé z muzejních předmětů dokonce mohly znamenat pokrok. „Chystáme se tu zavést valchu, což bude průlom v historii zdejšího praní,“ zmiňuje Renata ve svém deníku chystanou novinku.

Její všední den začíná zhruba v půl sedmé ráno. „To už je u nás světlo jako v pravé poledne. Opláchnu se v lavoru a v sedm je snídaně – haitské kafe a nekvašený chleba, sýr, sálep z banánů, avokádo, někdy vajíčka a ovoce,“ líčí všední ráno Nováková.

Po snídani u ní následuje pravidelná procedura. „Vezmu si vitamíny na imunitu, natřu se opalovacím krémem s faktorem padesát a nastříkám se repelentem. Před osmou jdu do školy, kde jsem až do dvanácti,“ pokračuje dobrovolnice. Většinu času tráví Renata s haitskými dětmi. Podle ní mají tamější děti tvrdou výchovu.

„Rodiče a učitelé tady děti dost bijí. Dneska si jedna učitelka dokonce vzala na svou třídu proutek. Vím, že děti jsou na Haiti divoké, ale když učitelka uhodí žáčka, nastává divný kolotoč,“ míní Nováková. Podle ní si potom děti myslí, že je bití normální, takže se perou i mezi sebou.

„Děti tu neznají pohádky. Rodiče jim je nevyprávějí. Jedinou „pohádkovou“ bytostí je příšera zvaná Makannda, jež požírá děti. Odkud tedy mají brát děcka naději na lepší zítřek, naději, že dobro vítězí nad zlem?“ zamýšlí se dobrovolnice.

Ve svém deníku Renata Nováková také popisuje, jak u haitských dětí uspěla s hrou Člověče, nezlob se. „Odpoledne jsem si šla sednout před chýšku. Seděl tam malý kluk. Ten hru pochopil hned napoprvé. Postupně přibíhaly další děti a hráli jsme až do večera,“ píše Renata na stránkách www.renata.afrodith.sblog.cz. Podle ní jsou haitským dětem vzácné i věci denní potřeby.

„Když jsem jim ukázala balíček papírových kapesníků, byly unešené. Každý chtěl aspoň jeden. Tak jsem rozdala svůj poslední balíček papírových kapesníků,“ usmívá se Nováková.