Ryzí měl nádor na mízních uzlinách v oblasti hrudníku. Jak se tumor postupně rozrůstal, utlačoval plíce, průdušky i jícen. Část plic navíc přišla o ventilaci, takže jej postihl zápal. Výsledek: zkolabované plíce, přiškrcené průdušky. „Šel jsem na toaletu a nemohl dýchat. Ležel jsem a nemohl dýchat. Seděl a nemohl dýchat,“ popsal Ryzí.

Zkoušeli všechno. Nekonečná série chemoterapií však měla mizivý úspěch. Růst velkobuněčného B-Lymfomu se dařilo přinejlepším zpomalit. V tuto chvíli neměl Petr Ryzí naději. „U tohoto druhu pacientů léčbu ukončujeme a nastává fáze symptomatické péče. Už nejde o prodloužení života, ale o dožití v přijatelné kvalitě. Aby se pacient nedusil. Podáváme morfin, kortikoidy, ale to je asi tak vše. Čas pacientů se počítá na týdny až měsíce,“ vysvětlila Ryzého ošetřující lékařka Andrea Janíková.

Brňanka Andrea Nováková s ředitelem Masarykova onkologického ústavu Markem Svobodou.
Příběh roku 2020: Brňanka porazila rakovinu, pak uspěla s projektem pro nemocné

Odborníci z bohunické nemocnice však právě v té době dokončili přípravy do té doby v České republice nepoužitého druhu léčby – buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů. Ta funguje na principu úpravy imunitních buněk. „V lidském organismu maligní mutace vzniká každých osm minut. Náš imunitní systém však nádorové buňky okamžitě ničí. Jinak bychom dlouho nepřežili. Z různých důvodů se to ale ne vždy podaří. U pacientů s rozvinutým nádorem je někde v imunitním systému chyba. Je pro něj v podstatě neviditelný. Metoda buňky imunitního systému naučí, jak tumor zpozorovat a zacílit na něj,“ doplnila Janíková.

Nová léčba je to stará teprve devět let. Vědci upozorňují, že vše je v začátcích. „Přirovnal bych to k vynálezu letadla bratří Wrightů. Jistě, bylo třeba časem zlepšit motor, křídla, zapracovat na aerodynamice a tak dále. Ale dokázali, že to funguje. Že tudy vede cesta. Tohle je podobné,“ vylíčil přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky bohunické nemocnice Jiří Mayer.

Ryzí se přesto nerozmýšlel. ostatně neměl co ztratit. "Když mi to nabídli, byla to pro mě naděje. Ale upřímně, nic jiného než lékařům věřit mi nezbývalo," zavzpomínal.

Proces nové léčby měl několik fází. Trval čtyři týdny. „Nejprve jsme z krve pacientovi odebrali bílé krvinky a zaslali je do výrobního závodu farmaceutické společnosti. Tam do nich vložili speciální genetickou informaci, díky které se naučili cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky. Přípravek jsme pak nemocnému podali,“ dodal Mayer.

Židenické důchodce naočkovali ve čtvrtek vakcínou Pfizer/BioNTech ve Vojenské nemocnici.
Důchodce ze Židenic naočkovali ve Vojenské nemocnici. Svážel je tam Seniorbus

Výsledky byly ohromující. Ryzému se ulevilo v horizontu dní. Z hajného na smrtelné posteli se pak během několika měsíců stal muž, který opět s radostí chodí po lese. „Za to jsem aktuálně nejvděčnější, že se ráno probudím a můžu vstát. Cítím se dobře. Zpočátku jsem sotva vylezl schody, teď mi nedělá potíže ani delší štreka,“ usmál se padesátiletý Petr Ryzí.

Celkově ve Fakultní nemocnice Brno léčbu doposud podstoupilo čtrnáct pacientů. Vše jinak naprosto beznadějné případy. „Třináct mělo lymfom, jeden akutní leukémii. Polovina z těchto jinak nevyléčitelných pacientů to zvládla,“ řekl vedoucí programu František Folber.

Vůbec poprvé buněčnou genovou terapii pomocí CAR-T buněk použili v roce 2012 ve Filadelfii. Sedmiletá Emily Whiteheadová měla chronickou leukémii. Poslat do hospicu a nechat zemřít, kroutili hlavou lékaři. Rodiče Emily však výzkumníky přemluvili, aby novou léčbu vyzkoušeli. I přes komplikace byla úspěšná a děvče se uzdravilo. „Může to být zvrat v léčbě tumorů. Domnívám se, že během deseti let to bude nedílnou součástí léčby řady nádorových onemocnění a v některých případech se tato metoda posune i do velmi časné fáze léčebné strategie,“ podotknul Mayer.

Narážel tak na fakt, že k této léčbě se dostávají pouze pacienti, u nichž neexistují jiné alternativy. Je ve fázi vývoje a pojí se k ní řada vedlejších účinků. „Vybrat vhodné adepty je složité. Musí to být někdo, kdo se bez přehánění dožije vyrobení těch buněk v relativně uspokojivém stavu, přestože je bezprostředně ohrožený na životě nezvladatelnou nádorovou chorobou. Navíc i první měsíc po léčbě se mohou vyskytnout poměrně závažné komplikace. Pacient musí být ve stavu, kdy je schopen je zvládnout,“ zmínil Mayer.

Šedé drátěné popelnice sloužily 17 let pro třídění odpadu.
Už bez průkopníků třídění plastů. Z Brna zmizely po 17 letech drátěné kontejnery

Náročné je i samotná zacílení nádorových buněk. Je jich totiž nepřeberné množství. Každý tumor je jiný. Navíc pochází z nás samotných. Najít specifický prvek, kterým nedisponují i zdravé buňky, není jednoduché. A i když se to povede, řada lymfomů se imunitnímu systému přesto dokáže schovat. „V případě maligních lymfomů to jde ale většinou relativně dobře. Jak jsem říkal, jsme na začátku. Jako bratři Wrightové. Je to ale obrovský milník. Úspěšnost léčby padesát procent u jinak nevyléčitelných pacientů se rovná zázraku. V éře negativních zpráv je potřeba něco pozitivního,“ uzavřel Mayer.

Léčba stojí deset milionů a kromě Fakultní nemocnice Brno ji v České republice poskytují další dvě centra v Plzni a Praze.