Ve skupině nadšenců je ale kromě něj také podnikatel a mecenáš Josef Kouřil či předseda kyjovské oblasti bojovníků za svobodu Miroslav Běťák. Společně nyní jednají o místu pro pomník. „V úvahu připadají dvě varianty. Ta první, v hájku, se zatím nepodařila s majitelem dořešit. Máme ovšem náhradní pozemek nad zastávkou, kde byla původně škola a za války lágr, vlastníci jej totiž věnovali obci," upozornil Kux.

Kromě památníku a muzea, které má být hned při vstupu do areálu na místě bývalé závodní jídelny, mají vzniknout také parkovací plochy pro dva autobusy a patnáct aut. O podpoře těchto plánů mají jednat s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem vedoucí funkcionáři Českého svazu bojovníků za svobodu. „Do konce prázdnin bych se měl sejít s odbojáři, kteří mne chtějí s projektem seznámit a vysvětlit mi, v čem potřebují pomoc kraje a případně jaká by pomoc měla být," sdělil Hodonínskému deníku Rovnost Hašek.

V současnosti pracuje na uskutečnění plánů občanské sdružení, jehož předsedou je Josef Kouřil a které má za sebou už stavbu bukovanské kaple. Pro svatobořický záměr se rozdělilo na tři sekce. Stavební řídí Kouřil, druhou skupinu, která má na starosti památník, vede starosta obce Miroslav Veselý. Třetímu odboru velí historik a právník Jan Kux, v jehož kompetenci je vybavení muzea.

Branami svatobořického tábora za dobu jeho existence prošlo kolem dvou set tisíc lidí. Nejzrůdnější éru v něm zažili internovaní v letech 1942 až 1945, kdy se tamní baráky staly nechtěným domovem především pro československé odbojáře a jejich rodinné příslušníky. Téměř sedmdesát let čekají nejenom jejich blízcí na důstojný památník, který by dobu utrpení i nezištnou pomoc místních připomněl.