Podle jednoho z organizátorů kulturního života v Žeravicích Vladimíra Žůrka dochází k této situaci zhruba jednou za patnáct let. „Naposledy jsme měli hody bez stárků v roce 1999, pak se nám až do letoška dařilo obsadit páry mladších a starších stárků. Na příští rok si mladí také vybrali," řekl Žůrek.

Nedostatek stárků má podle něj několik příčin. Jednou z nich je zájem a přístup mladých nebo jejich rodičů. „Jedni tak letos klukovi ani nedovolili stárkovat," podotkl Žůrek. Hodům může ublížit také důsledné dodržování tradic.

V Žeravicích, s jedním tisícem obyvatel, musí ročně obsadit dva stárkovské páry. „U nás se nestává, že by někdo byl stárkem dvakrát nebo že by jeden rok dělal mladšího a druhý staršího stárka. Může být jen jedenkrát a dost. Samozřejmě musí být svobodní, čímž se výběr zužuje," vysvětlil Žůrek.

Právě tudy vede v jiných obcích cesta k tomu, aby měly stárky o každých hodech. „Jeden kluk byl u nás stárkem dva roky po sobě a já jsem už potřetí. Poprvé jsme byli tři a ještě jsme měli sklepníka, a v roce 2007 jsem byl stárkem sám. Třeba jen o dědinu vedle je ale situace jiná," řekl trojnásobný lužický stárek Petr Marada.

Zájem? Jak kdy

Letos byli v Lužicích tři stárci a dvě stárky. „Už i pro příští rok je máme zajištěné. Zájem u nás přichází v takových vlnách, jeden rok jsme mohli zvolit třeba pět stárků a ten další byl naopak problém," přiblížil Marada.

Také v Šardicích byl jeden stárek třikrát. „Bývá to s nimi problematické, ale vždycky je dáme nějak dohromady," řekl šardický místostarosta Oldřich Nedůchal.

Jinak řeší nedostatek stárků v Ostrožské Lhotě. Tam se hody s právem konají jen jednou za dva roky. „Už od roku 1975 máme hody každý lichý rok. A vždy máme mladší i starší stárky," nastínil František Hájek ze slováckého krúžku Háječek. V sudé roky pak jsou v obci takzvané ženáčské hody.

Podle etnografa a folkloristy Františka Synka se mají brát ohledy na současnost. „Žijeme v jiné době, takže je lepší přistupovat vstřícněji k tomu, že je někde jeden stárek dvakrát," uvedl Synek.

Podle něj se postupně ztratil význam tradičního stárkovství. „Stárek byl totiž v minulosti představitelem nové chasy v dědině. Měl určitou výsadní pozici vůči starostovi nebo řídícímu učiteli. Reprezentoval mládež, což byla odměna za jeho schopnosti," přiblížil stárka minulosti mistřínský folklorista.

Naopak dnes se u stárka sleduje spíš jeho umělecký talent. „Aby uměl dobře zazpívat, zatancovat a měl i organizační schopnosti. Navíc stárkování také něco stojí. Nároků je dnes dost, a ne všichni mladí jsou schopní je uspokojit," dodal Synek.