Na koupi městského bytu v Hodoníně může jeho nájemník vydělat víc než milion korun. Šlo to doposud a půjde to i nadále, protože zastupitelé neschválili takzvanou protispekulativní doložku k zásadám prodeje bytů, která by tomu zabránila. Ta měla zakotvit pětileté předkupní právo města na byty, které prodá současným nájemníkům. Měla ale řadu odpůrců.

„V letech 1996 až 2007 prodalo město více než dva tisíce bytů. Pro ně tato doložka neplatila a pro zbylých třináct set kupců ji chce zavést. Myslím, že by to vůči nim bylo nespravedlivé,“ řekl zastupitel za Stranu Zelených Vítězslav Krabička, podle kterého lze takové opatření stejně obejít.

Městské byty stojí v Hodoníně dvacet procent odhadní ceny plus náklady, které město v poslední době vložilo do opravy domu. Byt, jehož tržní cena je více než půl druhého milionu, tak nájemník získá třeba za dvě stě tisíc. „Chápu lidi, kteří chtějí vydělat milion, to je lidské. My ale máme za povinnost spravovat městský majetek co nejhospodárněji. Když někomu prodáme byt za dvě stě tisíc a on ho obratem ruky zpěněžní, tak mu ten rozdíl vlastně dáváme na úkor všech ostatních občanů města,“ vysvětlil starosta Lubor Šimeček. Podle něj na tom vydělávají i některé společnosti a jednotlivci ve městě. Oslovují totiž nájemníky, kteří na odkoupení nemají peníze a jejich prostřednictvím pak tyto byty velmi levně získávají. Proto se na trhu s nemovitostmi objevila řada bytů, které předtím patřily městu. „V letech 2007 a 2008 jsme prodali 455 bytů a jednatřicet z nich už má dnes další majitel,“ upřesnila ředitelka Městské bytové správy Jana Bimková.

Hodonínská opozice a lidé, kteří přišli na zasedání zastupitelstva, ale s argumetací vedení města nesouhlasí. Bojí se třeba, že na byt s předkupním právem nedostanou úvěr. Mnozí své byty navíc získali do nájmu, když slíbili, že odpracují léta v dolech nebo některých podnicích. Pokud se teď chtějí přestěhovat třeba do jiné části města a bytu se zbaví, nový si musí koupit za tržní cenu.

„Byty prodalo osm procent lidí z těch, co je předtím koupili od města, ale nikdo nezjišťoval, proč je prodali. Třeba se šest procent z nich muselo odstěhovat a dvě procenta spekulovaly. Kvůli těm dvěma procentům teď chtějí přijímat nějaký dodatek, o kterém vůbec nevíme, co způsobí,“ shrnul názor budoucích kupců Josef Procházka z nájemního domu na Národní třídě 40.

Podle starosty Šimečka se ničeho nemuseli bát lidé, kteří chtějí ve svých bytech zůstat. V případě, že by se museli odstěhovat třeba za prací, zastupitelostvo by jim mohlo udělit výjimku. To ale asi nebude potřeba. „Po diskusi, která byla velice tvrdá k vedení města, už asi nebudeme usilovat o prosazení této zásady na některém z příštích jednání,“ řekl Šimeček.