Jak kvalitně se žije v Hodoníně odpovídal na podzim loňského roku už potřetí v dotazníku reprezentativní vzorek patnácti set obyvatel města. Ten také mimo jiné vytipoval řadu kritických míst, se kterými se denně potkávají děti na cestě do svých škol. Nescházely mezi nimi chybějící retardéry, semafory, chodníky či přechody. Lidé často kritizovali dostupnost zdravotnických zařízení ve městě. Vadí jim také menší pocit bezpečí v jeho ulicích zejména v nočních hodinách.

„Na druhou stranu si ale cení základního školství. Z hlediska kvality veřejných služeb oceňují knihovnu a sportovní zařízení ve městě, která jsou pro ně prioritní,“ uvedla koordinátorka Projektu Zdravé město Hodonín, v jehož rámci se dotazníkové šetření mezi obyvateli uskutečnilo, Petra Hajmanová.

Město přitom v dotazníku zjišťovalo, jaké jsou názory Hodonínských na místní společenství, přepravu cestujících, dostupnost místních prostranství a služeb a také na bezpečnou cestu svých dětí do školy a zpět.

Nebezpečné křižovatky

„Za nejkritičtější místa ve městě považují jeho obyvatelé třeba problematické křižovatky ulic Brněnská a Žižkova či Brandlova a Marxova, poukazují na chybějící chodníky v okolí Základní školy u Červených domků i v ulici Legionářů a také chybějící retardéry ve Štefánikově, Křičkově a Brandlově ulici,“ vyjmenovala Hajmanová alespoň něco z toho, co vyplynulo z výsledků dotazníku v oblasti bezpečné cesty dětí do školy.

Přitom by se jako pozitivní fakt dal hodnotit počet těch, které do školy denně chodí pěšky. „Takových dětí je v některých školách až pětaosmdesát procent. Je to nejvíc ze všech jedenácti sledovaných měst v celé republice,“ uvedl Jaroslav Malát z odboru rozvoje města.

Jedním z důvodů, proč ale děti chodí do školy raději po svých, by mohla být přeplněnost autobusů MHD. „Tento důvod uvedlo totiž přes osmdesát procent dětí, které na tuto otázku odpovídaly,“ poukázal Malát.

Na základě výsledků dotazníku v této oblasti může pak podle něho město zkvalitnit jak časové rozložení spojů, tak i komfort cestování. S Hodonínem jako místem, kde žijí a pracují, je velmi spokojeno téměř sedmnáct a půl procenta žen a necelých čtrnáct procent mužů. Ti byli vesměs kritičtější než ženy.

Málo příležitostí

Jedním z důvodů, proč se v Hodoníně nežije podle některých dotazovaných dobře, je i nedostatek pracovních příležitostí. To, že z města odcházejí za prací zejména mladí lidé navíc ve většině případů vysokolškolsky vzdělaných, potvrdil ředitel hodonínského Úřadu práce Vladimír Šťáva.

„Zůstávají většinou tam, kde vystudovali, tedy v Praze, Brně a Ostravě. Tam mají totiž větší perspektivu uplatit se,“ upozornil. Zlom nastal podle Vladimíra Šťávy v roce 1994.

„Od té do doby je pak už totiž každoročně počet vystěhovaných z Hodonína vyšší, než počet do města přistěhovaných,“ vysvětlil.