Další díly seriálu
Hodonín včera a dnes
najdete ZDE

Koncem roku 1868 zde postavila firma A. Berl, syn a Gmeyner vatovnu, ta však byla již za čtyři měsíce po dostavění, dne 7. března 1869, zničena požárem. I přes krátkou dobu trvání vatovny se v Masarykově muzeu dochovala její fotografie, takže se můžeme podívat, jak vatovna kdysi vypadala.

Z vyhořelé vatovny zřídili bratři Gmeynerové v té době druhý hodonínský mlýn. První mlýn v Hodoníně, vodní, stál v místech nynějšího okresního archívu už před rokem 1228, je o něm zmínka již v listině královny Konstancie z toho roku.

Mlýn bratří Gmeynerů byl parní, na snímku mlýna je vidět, že styl budovy byl více méně stejný, většina zdí byla zachována. Mlýn také neměl dlouhého trvání, dne 30. července 1885 vyhořel a těsně před koncem minulého století se to podařilo ještě jednou. Trosky z mlýna byly později odklizeny a na tomto místě byla v roce 1913 postavena krásná budova Galerie výtvarného umění a o něco níže za pár let i budova polikliniky.

Přes koleje

Na snímku vatovny i parního mlýna bratří Gmeynerů je zřetelně vidět klín, vytvořený nynějšími ulicemi Náměstí 17. listopadu a Úprkova, směřující doleva k viaduktu na výjezdu z Hodonína směrem na Brno.

V období, ze kterého pochází snímek mlýna, byl vystavěn i tento viadukt. Po dostavění takzvané Severní dráhy Ferdinandovy z Vídně do Krakova se v Hodoníně ještě více než čtyřicet let jezdívalo vozy a chodívalo směrem na Mutěnice a Dubňany po pravé straně nádraží přímo přes koleje. Protože zde došlo k několika neštěstím, byl na podzim 1889 vpravo kousek od nádraží vybudován podjezd, vedoucí z dnešní Úprkovy ulice do ulice Brněnské.

Na předposlední fotografii je v pozadí již silnice přes kolejiště směrem ke kasárnám zahrazena oplocením, ale lze si představit, jak to vypadalo, když se jezdilo před stavbou viaduktu okolo nádraží rovně. Fotografie byla pořízena po roce 1913, protože v pravé části je zřetelně vidět část zdi a boční vchod do Galerie výtvarného umění.

Úřednické domy

Budova v pozadí na levém snímku stále stojí, dnes slouží jako penzion. Takzvané „úřednické domy“, které dnes tuto budovu zastiňují, s celkovým trojúhelníkovým půdorysem kopírujícím ulice Náměstí 17. listopadu, Úprkova a Nádražní řádek, byly postaveny ve třicátých letech.

ANTONÍN KUČERA