Hodonínská nemocnice je jedinou v kraji, která má vůbec nějaký název. Je jím jméno Tomáše Garrigue Masaryka. „Nemocnice sice nese jméno prvního československého prezidenta, ale chybělo nám něco, co by tady tohoto významného státníka připomínalo,“ říká Antonín Tesařík, ředitel nemocnice, která se pořízením sochy zapojila do oslav sto šedesátého výročí narození nejslavnějšího hodonínského rodáka. Peníze na bustu získala z půlmilionové dotace Jihomoravského kra­je.

Autorem busty je třiasedmdesátiletý akademický sochař Josef Vajce z Klatov.

Jeho díla s podobným námětem už stojí nejen na nádvoří petrohradské univerzity v argentinské metropoli Buenos Aires, ale také v Košicích, kde Masarykovi dělá společnost jeho kolega z exilové Československé národní rady Milan Rastislav Štefánik.

„V tomto oboru má velké zkušenosti a jsme rádi, že byl vybrán právě on,“ řekl Tesařík.

Podle něj Masarykovo jméno nemocnici zavazuje. Na myšlenky a odkaz prvorepublikového státníka právě v oblasti zdravotnictví chce navázat jak kvalitou zdravotní péče, tak službami i přístupem personálu.

„Otázka zdraví byla v jeho době otázkou sociální péče. A Masaryk právě chápal dostupnost sociálního a zdravotního pojištění jako otázku sociální spravedlnosti. Vztah k lékařství a medicíně byl v jeho rodině silný. Například jeho dcera Alice byla zakladatelkou Československého červeného kříže,“ upozornila historička a ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková.

Slavnostní odhalení bronzové busty Tomáše Garrigue Masaryka, která vyrůstá z mramorového podstavce, je na programu patnáctého října ve tři odpoledne.

„Počítáme také s tím, že při odhalení bude sehraná ukázka z divadelní hry Tomášku, domů. Takže přijde i živý Masaryk,“ pousmál se šéf hodonínské nemocnice. Ten spolu s ředitelkou Masarykova muzea vybíral citát, který bude napsaný na šikmé mramorové desce před bustou. Nakonec zvolili Masarykův výrok: „Život se nedá slovy dostatečně vyložit, jen žít.“

„Mohlo by to vést lidi k zamyšlení, že život mají jen jeden, a že je třeba si ho vážit, protože má vysokou hodnotu a musí se také žít. Někteří to neumí a nenaučili se to ani za padesát let,“ podotkl Tesařík.

Bustu návštěvníci najdou v parčíku, který se nachází po pravé straně od hlavní cesty.