Situace se změnila, když loni v únoru z košické zoo přicestovala tehdy dvouletá samice. „Překvapilo nás, jak rychle se pár zharmonizoval. Už za jedenáct měsíců po příchodu samice, tedy začátkem letošního ledna, přinesl chovatel zvířat v takzvaném malém kruhu Boris Skenderov její první vejce," řekl zoolog Jiří Ingr.

Podle něho se postupně nashromáždilo vajec dvanáct. Samec, jak je u tohoto ptačího druhu obvyklé, však na nich neseděl. „Neměl o vejce žádný zájem, a protože v té době mrzlo, byla obava, že by to vajíčka nepřežila. Přemrzla by. Proto jsme rozhodli o umělém odchovu," vysvětlil zoolog.

Chovatelé tak nakladená vajíčka modré barvy vážící až devět set gramů průběžně odebírali a ukládali do líhně. Odchovy, které pak následovaly, byly poměrně úspěšné. Pouze jedno mládě před svým vyklubáním uhynulo, jedno vejce pak nebylo oplozené. Od konce února se poté každé tři dny vylíhlo jedno zdravé kuře. V současné době jich v odchovně umístěné v zázemí zoo, kam z líhně mláďata putovala, típá už pět. Z další pětice vajec ale malí pštrosi spatří světlo světa patrně jen dva. „Zdá se, že ze tří vajíček rovněž nic nebude. Jinak by mláďata byla už venku. Takže buď jsou mrtvá, nebo jde opět o neoplozená vejce," soudí chovatelka ptactva v zoo Jana Vargová, podle níž by ze snůšky čítající původně dvanáct vajec nakonec mělo vzejít sedm kuřátek.

Mláďata emu hnědého se v hodonínské zoo vylíhla z modrých vajec.

Ta ale své rodiče nepoznají. Budou tvořit samostatnou expozici. „Samice se samcem totiž vůbec netuší, že nějaká mláďata mají, a proto by je nepřijali," řekl Ingr. Ani tak ale sedm těchto opeřenců v zoo nezůstane. „Kvůli nežádoucí příbuznosti je nabídneme jiným zoologickým zahradám nebo některému ze soukromých chovatelů," plánuje zoolog.

Návštěvníci, kteří do zoo zavítají o nadcházející sezoně, však o ně nepřijdou. Než se mláďata rozejdou do jiných zařízení, ještě je určitě uvidí. „Bude to hezká podívaná. Věříme, že bude příznivé počasí a mladé budeme moct s dubnovým zahájením sezony lidem ukázat," slíbil ředitel hodonínské zoo Martin Krug.

Emu hnědý je druhý největší nelétavý pták na světě. V hodonínské zoo je pak jedním ze tří pštrosů, kteří jsou tam chováni. V takzvaném velkém kruhu je k vidění vůbec největší běžec, africký pštros dvouprstý, v malém kruhu je pak vedle australských emuů ještě jihoamerický nandu pampový.

Emu je skromné zvíře, kterému stačí výběh a nevytápěná ubikace. Tento všežravec se v zajetí spokojí s dávkou šrotu a míchanicí sestávající z mrkve, tvarohu, vitaminů a minerálů. V přírodě se dožívá deseti, v zajetí až pětatřiceti let. Chovaný je pro maso, kůži a olej.

Jeho dlouhé končetiny mu umožňují urazit dlouhé vzdálenosti v tempu sedmi kilometrů za hodinu. „Cítí-li nebezpečí, přidá na rychlosti, jež v hodině dosahuje až osmačtyřiceti kilometrů," podělil se o další zajímavost zoolog Ingr.

BOHUNA MIKULICOVÁ