Když domy vyprávějí. Tak se jmenuje nový kalendář na rok 2010, který vydala hodonínská radnice. „Po letošním úspěchu kalendáře 2009, který byl věnovaný osobnostem Hodonína a v soutěži propagačních materiálů v Písku vyhrál první místo v kategorii Kalendář, vydáváme další nástěnný kalendář s neméně lákavým tématem,“ uvádí místostarostka Hodonína Anna Matějková.

Nápad věnovat kalendář starým domům vzešel z radnice. „Dlouho jsme vymýšleli téma, měli jsme několik variant. Nakonec jsme se poradili v okresním archivu v Hodoníně a napadlo nás téma historie domů,“ říká vedoucí odboru vnějších vztahů hodonínské radnice Kamila Vachová. S archivářkou Galinou Ruckou, která je s Hanou Sýkorovou z Masarykova muzea zároveň spoluautorkou kalendáře, se shodly, že téma je to nosné, zajímavé a také prodejné. A tak se vrhly do práce a zhruba za tři měsíce se zrodil kalendář, který podle Galiny Rucké vypadá luxusně, je graficky zdařilý a reprezentativní, ale má také vypovídající hodnotu.

„Každý den procházíme ulicemi Hodonína a málokdo z nás se rozhlédne kolem sebe. Samozřejmě, všimneme si nynějších rozkopaných chodníků i nové dlažby, víme, kam zajít nakoupit či posedět u kávy, ale domy jako takové nevnímáme. Komu patřily? Co se skrývalo za jejich zdmi a jak se změnily v průběhu doby?“ pokládá si otázku a zároveň jí vysvětluje, o čem kalendář vypovídá druhá z jeho autorek Hana Sýkorová.

V kalendáři najdou čtenáři fotografie dvanácti měšťanských domů, v nichž jejich majitelé zároveň také bydleli, a ve stručném popisu těchto domů si pak mohou přečíst o jejich nejslavnější éře, případně střípky ze života jejich majitelů.

Limonáda od Klečky

„Vyzkoušíme si nový kabát u Sterna nebo oblek u Hoitaše. Odpočineme si při kávě v Adlerově kavárně a pak si můžeme třeba vybrat boty u Brammera nebo pěknou látku na šaty u Krakauera. Voňavá mýdla nám nabídnou u Chmelíka a sirup proti kašli pan magistr Moša v lékárně U Černého orla. Pro šumivé limonády si zajdeme ke Klečkovi a objednáme si na neděli dort u Kunce. Poobědvat a přečíst si noviny můžeme na Centrale. Pak ještě zaskočíme do železářství ke Goldschmidtovi pro domácí nezbytnosti a nakonec pro čerstvě upraženou kávu a pomeranče vonící dálkami ke Kubáskovi,“ poutavě provádí kalendářem Hana Sýkorová.

Hodonín městem

Kalendář popisuje jen část historie domů, a to z období konce 19. století až do 40. let století dvacátého. „Do roku 1918 byl Hodonín hlavně židovský a německý. V Hodoníně stály nízké vesnické domečky. S rozvojem dráhy, obchodu a průmyslu se na konci 19., století začínají objevovat i čeští obchodníci. Začínají se stavět dvoupatrové domy. Hodonín díky nim získal městský ráz,“ doplňuje Rucká.

Kalendář, jenž současnými fotografiemi doplnil Vratislav Zpěvák a graficky ho upravila Zdeňka Prachmanov, vydala radnice v nákladu 700 kusů. Celkově stál 115 tisíc korun. K dostání je za 169 korun v Masarykově muzeu, v informačním centru či v hodonínských knihkupectvích.