Letošní zima přinesla nezvykle vysoké teploty. Podle rčení na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout, se mu letos zpívalo poměrně dobře. Milovníci teplejšího počasí, ale také myslivci si takové období pochvalují. Opak si myslí provozovatelé zimních areálů, zemědělci a nadšenci sněhových radovánek. Svátkem Hromnic však letos zima končí.

„Mírně se ochladilo první víkend v únoru. Letos už můžeme čekat na jaro, protože zima teoreticky skončila,“ řekl sedmaosmdesátiletý kronikář z Kostelce Ladislav Kudr, který vlastní zápisy o počasí od roku 1921. Podle něj s tím počítala jak zvířata, tak zelenina, kterou lidé sklízeli koncem léta.

„Zvěř je na počasí lépe připravena než lidé. I cibule se urodila jen s jednou slupkou, protože počítala s krátkou a teplou zimou,“ vylíčil Kudr.

Z poznatků, které jsou téměř devadesát let staré, kronikář soudí, že zima koluje v sedmiletých cyklech. Lidé proto mohou očekávat, že následující dvě zimy budou podobné té současné. Další čtyři budou normální. Avšak sedmá zima bude dlouhá a krutá.

Teploty kolem nuly si pochvalují také myslivci. Pro lesní zvěř je prý taková zima ideální. Zvířata mají dost potravy, a protože nestrádají, budou mít například srnci a jeleni kvalitní paroží.

„Rozvážíme do krmelců luční i vojtěškové seno, ale zvěř je spásá spíše ojediněle, protože má dost potravy v polích a jinde,“ posoudil předseda Okresního mysliveckého spolku Hodonín Radovan Mančík.

Jedinou nevýhodou je možné přemnožení třeba divokých prasat či hrabošů. Ti pak škodí i zemědělcům. „Kdyby k tomu došlo, museli bychom více lovit,“ podotkl Mančík.

Podle meteorologů naše území ovlivní tlaková výše, která k nám proudí od západu. Poměrně časté větrné počasí způsobuje rychlé oceánské proudění ze západu až jihozápadu.

„V následujících dnech očekáváme polojasno až skoro jasno, místy mlhy nebo nízkou oblačnost. Teploty pak kolem deseti stupňů Celsia,“ sdělila meteoroložka z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jitka Kučerová.