„Vadí mi především to, že i tady v malé politice se dějí podobné podvody jako v té velké. Kandidát pár měsíců před volbami změní trvalé bydliště, a přitom bydlí v rodinném domku v sousední obci. Štve mě, že obyvatel cizí obce pak může mít vztah k Hodonínu a řešit jeho problémy," řekl Schmied.

Jak uvedl ve stížnosti, krajský soud ve svém listopadovém usnesení zdůraznil kritérium formálního pobytu jako podstatné pro posuzování pasivního volebního práva, kdy je možné faktický pobyt aplikovat výhradně na aktivní volební právo. „Tím přímo popřel dosavadní konstantní postoj Ústavního soudu ke stejné otázce," uvedl stěžovatel.

Podobné případy
- Frýdek-Místek: Žaloba na tři zastupitele ANO kvůli tomu, že i když mají uvedené trvalé bydliště ve Frýdku-Místku, bydlí jinde.
- Prostějov: Podle opozice tamní radní za KSČM nežije na adrese trvalého bydliště v Prostějově, ale ve Skalce.

Ten už krajský soud upozornil na to, že současný hodonínský radní a předseda místní organizace ANO Milan Lúčka fakticky bydlí v Lužicích, byť se v červnu minulého roku přihlásil k trvalému bydlišti ve Slavíkově ulici v Hodoníně. „Ústavní stížnost mě překvapuje, rozhodnutí krajského soudu bylo jednoznačné. Navíc se v současnosti stěhuji z pronájmu ve Slavíkově ulici do sídla firmy v Milíčově ulici. Nevím tak, o co panu Schmiedovi jde," vyjádřil se Lúčka s tím, že mnohem spíš by se tak dostal k soudu senátor Ivo Valenta, který bydlí a většinu doby tráví v Monaku, přitom má zapsané bydliště u Uherského Hradiště.

Problematika formálního proti faktickému pobytu pro pasivní volební právo, tedy být zvolený, se řeší také ve Frýdku-Místku. Opozice zažalovala tři zastupitele ANO, kteří bydlí mimo dvojměstí. V Prostějově se zase opozice dožaduje odvolání radního za KSČM. „Podmínkou pro vznik volebního práva, aktivního i pasivního, je přihlášení se k trvalému pobytu," uvedl v rozsudku krajského soudu předseda senátu David Raus.