Požadují ze současných padesáti metrů čtverečních navýšení na sto. „Ukazuje se, že je v dané lokalitě hodně starších lidí, kteří mají pohybové problémy, a pro ně je možnost využití podkroví takřka nulová. Pokud by se zvýšila zastavěnost plochy, spousta majitelů by stavěla pouze přízemní stavby, což by se po urbanistické stránce projevilo pozitivním dojmem v této oblasti," napsal radním i zastupitelům Igor Gottgeisl, jeden ze signatářů petice Ne změně využití pozemků za hřbitovem.

Zároveň se obrátil na současné vedení radnice. „Věříme, že změny, které se uskutečnily ve vedení Hodonína, konečně přinesou jeho obyvatelům příslib kladné změny i v oblasti dlouhodobě potlačovaného rozvoje našeho města," uvedl Gottgeisl. To mělo mezi radními kladnou odezvu, i když úředníci daného odboru proti tomu vznesli řadu námitek. „Nesouhlasím s návrhem odboru rozvoje města, jsme tu pro občany," uvedl místostarosta Jiří Janda.

Konkrétnější byl radní Jiří Štukavec. „V určité době nebyla tato lokalita regulovaná vůbec. Dneska tam stojí objekty, u kterých majitelé v dobré víře doufají, že jim je někdo jednou povolí. Následně ale zjistí, že jsou nezkolaudovatelné. Doporučuji povolit zastavěnou plochu do maximálně sto metrů čtverečních a dvaceti procent pozemku," navrhl radním Štukavec. A to také radní schválili v poměru šest ku dvěma.

Odbor rozvoje města dlouhodobě proti navýšení limitu zastavěnosti vystupuje a argumentuje negativními druhotnými dopady. Ty by podle něj mohly vést ke vzniku vilové čtvrti na periferii bez vazeb na centrum či k vysokým nárokům na obsluhu území. „S ohledem na majetkoprávní vztahy je dnes i do budoucna nemožné vybudovat v území alespoň základní uliční kostru, natož pak delší městotvorná veřejná prostranství," uvedla architektka odboru Veronika Waldová.