Kliknutím zvětšíteDovolím si na začátku jednu odlehčenou věc související s kombinací Velikonoc a vaší rázné povahy. Troufne si vás někdo v pondělí takzvaně vyšlahat?
Na Velikonoce k nám chodila parta kamarádů z Větrné hůrky. Nikdy se ale nestalo, že by si na mě dovolili.
Myslel jsem to spíš tak, jestli hráči využívají jedinečné možnosti a přicházejí si s vámi – v dobrém řečeno – vyřídit účty.
Myslím, že si to v žádném případě nedovolí, protože si nemají co vyřizovat. Mám čistý štít.
Co je pro vás větší adrenalin? Politika, nebo hokej?
Hokej.
Proč?
Byla jsem vychovaná napůl jako kluk. Od mala jsem sportovala. Bavilo mě soupeřit se silnějšími, díky čemuž jsem se mohla posunovat dál a výš.
To lze ale přece v politice také. Nebo cítíte, že na komunální úrovni není silnějšího soupeře?
Ne, to vůbec. Určitě ne. Politika je ale někdy špinavost. Když se ve sportu snažíte i nezávisle na penězích, uspějete. Věřím tomu. V politice jsou špinavé hry, někdy i v Hodoníně.
Když jste byla ještě řadovou obyvatelkou, vystupovala jste na hodonínském zastupitelstvu kvůli podpoře hokejového klubu. Stala byste se političkou, i kdyby nebylo hokeje?
Upřímně… Nestala. Hokej byl hlavní impuls, na který se začaly nabalovat další věci. Po letech už to pouze o hokeji není. Je to o životě ve městě. Přesto jsem kvůli hokeji napadána, což se stalo i na posledním zastupitelstvu. Když jsme řešili prodej bytů na Pastelkách, od jednoho z kolegů jsem si vyslechla, že když nepůjdou peníze do hokeje, zvedne pro prodej bytů ruku. Hokej podle mě nikdy nepodpoří třeba ani Svobodní.
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V TÝDENÍKU SLOVÁCKO, KTERÝ JE OD ÚTERÝ NA STÁNCÍCH.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
