Letos navíc počet exponátů atakoval rekord výstavy, kterým je 349 druhů hub. „Už v sobotu ráno jsme měli 293. Další pak přivezli i kamarádi ze slovenského Zahoria. Ještě po celou dobu výstavy houby doplňovali,“ upozornila houbařská legenda.

Zdroj: Deník/Petr Turek

Příchozí tak mohli obdivoval desítky hřibů, a dohromady tedy i více než tři stovky dalších druhů hub. Mezi nimi například takzvanou opičí hlavu, tedy korálovec bukový či ježatý. Z něj houboví gurmáni připravují řízky, držkovou polévku nebo i houbový guláš. Naopak nejjedovatější houbou výstavy byla muchomůrka zelená.

František Lukl
Vítězná Sedmadvacítka v Kyjově jedná o vedení radnice s ODS

I když výstava v pondělí odpoledne skončila, houbaři mohou pokračovat v hledání dalších zajímavých exponátů přímo v lesích. „Houby se u nás po deštích dostaly do kondice a začínají růst ty raně podzimní. Rostou tedy nyní hodně hřibovité, klouzky, suchohřiby. Zajímavým zjevem jsou bedle, které umějí narůst brzo po dešti, jenže pak rostou jen tři či čtyři dny. Důležitá je daná lokalita,“ vysvětlil Koplík.

Podle něj se dá očekávat houbový i začátek října. „Navíc díky ochlazení nebudou houby tak červavé, jak třeba ještě před týdnem. Předchozí teplé noci totiž přály bedlobytkám, které na houby nakladou vajíčka a z nich pak larvy začnou houby žrát. Po ochlazení ale přestávají létat,“ přiblížil mykolog.

Ratíškovičtí houbaři si navíc při letošní výstavě připomněli i výročí sto let od narození zdejšího rodáka, výtvarného umělce Mikuláše Kovaříka. Jak jinak než právě představením jeho obrazu s hříbky.