Letos už po čtrnácté vystrojili košt čirůvky zelánky naložené v octě. Mimo jiné se koštují naložené houby hřibovité a houby v kategorii zbytek světa.

„Čirůvka zelánka roste tam, kde se váže na borovici a písek. Tato naše moravská sahara je takovým prototypem pro její růst. Když k tomu zaprší, má ideální podmínky,“ vysvětluje předseda Mykologického klubu v Ratíškovicích Václav Koplík a nechává zapsat do koštu svou sklenici s naloženým úlovkem. Jako prezident ratíškovických houbařů přiznává, že by bylo špatné, kdyby v něm chyběly jeho vzorky.

Každý rok čeká na degustátory něco jiného. „Houbařská sezona se každoročně odrazí v druhu, který koštujeme,“ uvádí Koplík. Podle něj je každý rok podivný, svérázný, zkrátka jiný. „Tento rok byl charakteristický tím, že houby začaly růst někdy v srpnu až v září a rostly ve velkém množství. Převažovaly hřibovité,“ vysvětluje.

Hřibu smrkovému svědčila místa, kam obvykle ratíškovičtí houbaři prý nezacházejí, a to je v boří mezi Ratíškovicemi a Bzencem. „Proto je letošní košt ve znamení nejvíce dodaných zavařených hřibů,“ podotkl.

Letos se sešlo třiatřicet zavařených skleniček z celkových jednaosmdesáti vzorků. Nakonec s vlastním receptem zvítězila místní houbařka Jaroslava Tomanová, což bylo jediným překvapením v celkovém vyhlašování vítězů.

Z dvaceti přinesených vzorků sviňůrek si nakonec proutěný houbařský košík odnesl mykolog František Polišenský z Ratíškovic. A ve třídě zbytek světa nejlépe zavařil šťavnatku pomrazku kyjovský houbař Vlastimil Janča.

Mezi nimi se do popředí probojoval také Juro Bodňanský z Bratislavy. „Hodnotící letos známkovali celkově vysoko. Těší mne, že se lidé nebojí experimentovat. Klidně použijí i víc koření. Zavařenina je pak chuťově zajímavější,“ pochvaluje si zkušený houbař.