Ředitelka Okresního archivu v Hodoníně Galina Rucká uvedla, že Terezie Ammerová byla pohřbená 27. května 1901. Bylo jí devětašedesát let. „Bydlela v ulici Císaře Františka Josefa, dnes Komenského,“ poznamenala archivářka Rucká.

Terezie Ammerová byla pohřbená na tomto místě, dnes už hrob patří někomu jinému.Terezie Ammerová byla pohřbená na tomto místě, dnes už hrob patří někomu jinému.Zdroj: Deník/Lukáš IvánekNáhrobek s takovým jménem je hned u hlavního vstupu, kde je součástí rodinné hrobky Ammerových. Jde však pouze o shodu. Deník zjistil, že skutečný hrob první pohřbené obyvatelky na tomto místě je jinde. Reportérovi se ho podařilo i najít, nachází se nedaleko kaple, v níž se scházejí pravoslavní. Dnes už je u něj však jiný náhrobek, jiná jména. 

Zatímco Terezii Ammerovou tam už nic nepřipomíná, o něco dále zůstává památka na jen o pár dnů později zesnulou Marii Štáblovou. Odkaz jejího života nese rodinná hrobka. 


Nahrává se anketa ...

Hřbitov se v těchto dnech rozzáří množstvím svíček, zejména večery okolo Dušiček nabízejí až úchvatnou podívanou. Místo slouží pro pohřbívání od přelomu devatenáctého a dvacátého století. Předtím si lidé v Hodoníně své zesnulé připomínali v současném parku u zimního stadionu, dodnes stojící kaple už ale dávno slouží jinému účelu. A ještě předtím se pohřbívalo v místech nynějšího Masarykova náměstí.

„Hřbitov u zimního stadionu zanikl z důvodu rozšiřování okolní zástavby. V době svého vzniku na konci osmnáctého století byl na okraji města. To se ale v devatenáctém století začalo rozrůstat a proto se rozhodlo o vzniku nového hřbitova za městem u silnice na Rohatec,“ vysvětlovala ředitelka Rucká.

  • Hřbitov v Hodoníně se pyšní působivou vstupní bránou
Zdroj: Deník/Lukáš Ivánek

Zatímco u stadionu se nikdy neuskutečnil oficiální archeologický průzkum, na náměstí se odborníci pod zem podívali. Nálezy ukazují, že lidé tam pohřbívali nejpozději od dvanáctého století.

Vedoucí archeologů z Masarykova muzea v Hodoníně Jaromír Šmerda Deníku řekl, že průzkum se týkal prostoru okolo fontány. Uskutečnil se v době, kdy vznikala včetně technického zázemí. Hřbitov byl ale podle všeho daleko rozsáhlejší. Některé ostatky tak zřejmě nadále zůstávají v místech, kde se dnes konají například Svatovavřinecké slavnosti.

„Nešlo o plošný výzkum, pouze záchranný při stavbě kašny. Další se může uskutečnit až ve chvíli, kdy tam dojde na nové stavební práce,“ podotkl archeolog Šmerda.

Současně připomněl, že v Hodoníně existovala minimálně další dvě historická pohřebiště. Jedno poblíž současné obchodní akademie u Velkomoravské ulice, další pak u zámečku – sídla Masarykova muzea. Opomenout nelze ani bývalý židovský hřbitov ve Velkomoravské, ten současný je v blízkosti městského u silnice směrem na Rohatec.

Zajímají vás fotky z Hodonína? Sledovat je můžete ZDE