Kolem kněžiště pracují archeologové a poodhalují staré místo posledního odpočinku, kde místní pohřbívali své blízké od středověku zřejmě až do osmnáctého století.

„Objevili jsme tady lidské pozůstatky, které patřily jak dětem a dospělým, tak i starší lidem. Mrtví ale nemají většinou žádný přídavek. Byli tak pohřbíváni zřejmě jen v jednoduchém oblečení, které se nám však nezachová,“ řekl archeolog Libor Kalčík z mikulčické výzkumné základny Archeologický ústav akademie věd.

Z chudé výbavy přibližně třiceti lidí se tak v úzkém výkopu objevily jen růžence s jednotlivými křížky, zřejmě mosaznými, a ojediněle také knoflíky. A pak rovněž železné hřebíky z rakví. Lidské kosti čeká antropologická expertíza v Praze.

„Pohřebiště ve vesnických lokalitách nebyla do nedávné doby příliš zkoumána. Současný výzkum by nám tak mohl více prozradit o tehdejší populaci. Doufáme, že získáme i nějaké peníze na to, abychom mohli provést analýzy, které by nám pomohly s datací zdejších hrobů,“ sdělil archeolog.

S kolegy objevili za okrajem hřbitova ještě velkou, zřejmě skladovací až třímetrovou jámu, která mohla mít i vlastní vchod.

Záchranný výzkum u kostela svatého Jakuba archeologové zahájili ve druhé polovině května, a to v souvislosti opravami zdejšího chrámu, který od gotiky prošel mnoha úpravami i s přístavbami. Od roku 1958 je památkově chráněný.

U svatého Jakuba v Želeticích narazili na hřbitov už ze středověku. | Video: Deník/Petr Turek

„Už se provedlo statické sepnutí. Předtím ale, než se přistoupí k samotné fasádě, se musí od kostela odvést voda. Jakmile se začaly dělat trasy pro položení kanalizace, tak se u kostela objevily lidské kosti, tedy v místech, kde se v minulosti pohřbívalo. Stavba se tak zastavila a nastoupili archeologové,“ informoval Radim Šťastný z Národního památkového ústavu.

Farnosti se tak náklady na opravy navýší. „Práce na odvlhčení zdiva a obnově fasády bychom rádi měli hotové v letošním roce, ale uvidíme, jak ještě dlouho potrvá archeologický průzkum,“ doplnil administrátor zdejší římskokatolické farnosti Pavel Lacina.

Želetice datují první písemnou zmínku o obci k roku 1131. Jádro kostela svatého Jakuba pak historik umění a památkář Miloš Stehlík zařadil do závěru třináctého století. Nejstarší částí ze zbytku původního kostela je podle všeho gotické kněžiště s vítězným obloukem.

Nový hřbitov se nachází u silnice k Nenkovicím, a to od první poloviny devatenáctého století.