Té dvacáté se dočkal Terezovský dvůr v Terezíně u Čejče. Na rozlučku s koňáckou sezonou dorazilo na padesátku koní.

„Čekal jsem, že se letos sjede koní víc. Původně jich zde mělo být kolem stovky, ráno mi ale volali lidi z okolních stájí i rančů, že ze zdravotních důvodů nepřijedou. Řádí nějaká chřipka,“ posteskl si organizátor akce Josef Iš. Hrdě přitom přiznal, že Hubertova jízda v Terezíně vždy patřila mezi ty nejpověstnější a nejokázalejší.

„Jinak se ale tyto jízdy konají už od druhé poloviny září a jedou se až do listopadu. My jsme si vybrali termín, který je nejblíže ke svátku svatého Huberta, patrona myslivců,“ doplnil Iš s tím, že spíš než o opravdovou myslivost jde u těchto akcí o setkání se s lidmi, kteří zasvětili svůj život koním. „Je to takové jezdecko-společenské zakončení jezdecké i dostihové sezony,“ řekl Iš.

Akce měla i mezinárodní účast. Se svým koněm Atakem na ni zavítal také Marek Rehák ze Skalice. „Hony na lišku jsme pravidelně pořádali i u nás, bohužel ale skončily. Tuto akci mám ale velmi rád, protože se věnuji i myslivosti a líbí se mi ta atmosféra kolem. Když je tedy příležitost, Hubertovy jízdy se účastním. Letos jsem byl například i v Kopčanech,“ uvedl jezdec.

Ozdobou pomyslné štvanice byla v dobovém kostýmu i Anežka Křenková z Květné u Poličky. „Můj kostým pochází z období Ludvíka XV. Kolegyně jede v klasickém jezdeckém kostýmu, se kterým se jezdí drezury, skáče se parkur a je na závody,“ popsala oděv jezdkyně na koni Laura.

Hubertovy jízdy se v sobotu jely hned dvě, první dopoledne, druhá krátce po poledni. Štvanici jako za starých časů zahájila skupina trubačů Hlušci z brněnské Mendelovy univerzity. Ta provázela i celý hon. „Hráli jsme skladby ze staré lovecké hudby a takzvané úlovky, které se hrají, když se sloví zvěř, konkrétně právě lišku,“ sdělil vedoucí Hlušců Martin Urbášek.

Hubertova jízda je napodobenina starých jezdeckých honů, kdy se se smečkou štvala zvěř.

Dnešní Hubertovy jízdy pronásledují jezdce, který má na rameni například liščí ohon. „Za ním jedou dva jezdci, kteří představují psovody, i ti jsou ale bez psů, a jako poslední jede vedoucí, takzvaný master, který vede hosty jedoucí na koních. Nikdo ho nesmí předjet. Jako doprovod jedou kočáry,“ vysvětlil Iš.