Takzvanou instalací bude uveden do funkce jako nový farář Českobratrského evangelického sboru v Kyjově.
„Jsem moc rád, že se to uskuteční. Přiznám se, že nemám stres nebo něco podobného, ale vnímám to jako příležitost a čest, že si mě sbor vyvolil, vybral a naše cesty se spojily. Můžu tady tak v nejbližších minimálně pěti a možná i více letech žít, pracovat, sloužit a poznávat lidi, kteří mě pouští k sobě, do svého života. To je veliká čest i zodpovědnost,“ řekl nový kyjovský farář a kazatel Emil Hankovský.
I když má teprve devětadvacet let, tak před Kyjovem byl už čtyři roky evangelickým farářem na Slovensku. „Od malička jsem vyrůstal v církvi a ve věřící rodině. Tak nějak přirozeně jsem byl součástí života církevního společenství, kde jsem nacházel pocit domova. Pak i na střední škole jsem aktivně pomáhal sboru a sloužil jsem, dá se říct, svým vrstevníkům, například i při setkáních nebo na letních táborech,“ zavzpomínal nový kyjovský duchovní.
Zároveň prozradil, že se na střední škole zajímal také o profesi novináře. Při rozhodování o následném univerzitním vzdělání dal přednost teologii. „Těžko se to popisuje, ale když člověk věří v Pána Boha a vnímá i to, jak víru žít a dávat…“ podotkl k důležitému rozhodnutí Hankovský.
Po studiích tak vedla jeho cesta do evangelické farnosti na Slovensku a letos na jaře pak do slováckého, téměř jedenáctitisícového města.
Vystřídalo se celkem šest farářů
Evangelický sbor v Kyjově se sídlem v Dobrovského ulici existuje už od roku 1921. O sedm let později se tady věřícím otevřel současný chrám. Původně byla v Kyjově kazatelská stanice a od roku 1943 je tady samostatný sbor.
„Od té doby se v něm vystřídalo celkem šest farářů, z nichž poslední byla žena, Erika Petříčková. Ta se po sedmnácti letech i s rodinou z Kyjova odstěhovala a další dva roky byl sbor bez vlastního kazatele,“ připomněla pastorační pracovnice sboru Českobratrské církve evangelické v Uherském Hradišti Jitka Voglová. Přitom pod kyjovský sbor spadají ještě kazatelské dvě stanice, a to ve Bzenci a ve Veselí nad Moravou.
Zároveň prázdný farní byt mohl nabídnout azyl několika Ukrajincům prchajícím před válkou. Zhruba dvě stovky členů církve v Kyjově si ale musely na vlastního faráře počkat až do letošního podzimu. Předtím dojížděl k bohoslužbám do Kyjova farář až z Valašska a následně pak ten současný, kterému tady vyhovuje i to, že je Kyjov menším městem s menší mírou anonymity.
Mezi jeho plány patří i další otevření zdejší modlitebny, která začala v poslední době sloužit i místním skautům. „Kostel by měl být vždycky otevřený prostor a pro každého, bez ohledu co je, proč tam je. Tento kostel, tato modlitebna tady stojí už pětadevadesát let, má svoji tradici a lidi ji znají. Rád bych otevřel tento prostor možná i pro umění, pokud bude zájem tak třeba pro výstavy obrazů, koncerty a další kulturní akce,“ říká Hankovský.
Toho v Kyjově čeká také oddávání a křty. „Moc se těším na tyto události, je milé, když můžu doprovázet snoubence ke svatbě,“ podotkl farář.
Tvrdí, že se nebrání ani oddávání mimo modlitebnu. „Mám kolegu, který oddával v horách na túře, nebo kolegyni, která oddávala v horkovzdušném balóně. Je to vždycky o dohodě se snoubenci a z naší strany jde o požehnávající úkon. Když jsou splněné státní předpoklady pro sňatek a snoubenci jej chtějí uzavřít s božím požehnáním, tak by to měl být jen na důstojném místě,“ dodává nový kyjovský farář.
MOŽNÁ VÁS ZAUJME: Výlov Blatničky lákal k přehradě od rána stovky lidí
