Rodiče si s dětmi málo zpívají a čtou. Když logoped odhalí problém, rodiče často nemohou s potomkem dojíždět na individuální péči. Buď na to nemají peníze, častěji však kvůli zaměstnání čas. Jedním z regionů, který s problémem úspěšně bojuje, je Hodonínsko. Díky pobočce brněnského Speciálně pedagogickému centra mají děti už v mateřských školách péči, o které si například v Čechách mohou rodiče nechat jen zdát.

„Za pět let, co tady fungujeme, jsme proškolili kolem sedmdesáti učitelek. Kromě toho pravidelně do školek dojíždíme. Jsme pro učitelky garantem, díky tomu mohou s dětmi pracovat,“ řekla jedna ze dvou pracovnic hodonínského centra Alena Horáková.

Díky tomu nejsou rodiče odkázáni jen na logopedy pracující ve zdravotnictví, jako je tomu mimo Jihomoravský kraj. „Kliničtí logopedi se nedostanou do okrajových vesnic. My jezdíme téměř všude,“ dodala druhá z pracovnic pedagogického centra Dagmar Krýsová.

Zatímco počet vyšetření ve školkách centru neustále roste. Díky práci učitelek a včasnému řešení problému počet následných ambulantních vyšetření naopak klesá.

„Akreditovaný kurz logopedické asistentky jsem si udělala ještě v roce 1990. Nemohla jsem ale s dětmi pracovat. To mi umožnila až záštita pedagogického centra,“ řekla jedna ze čtyř proškolených učitelek ve Vracově Miloslava Pašková. Podle ní ji záštita centra nejen umožňuje práci dětmi, ale je také neocenitelným zdrojem konzultací.

„Řeknou nám, co ještě smíme cvičit a co už je vážný problém, který musí řešit logoped,“ dodala Pašková.

Logopedky i přes úspěchy v práci potvrzují, že počet dětí z problémy výslovností stále roste. „Děti dnes často mají problém v jazykovém citu. Když vám řekne pětileté dítě: Já byl auto, místo já jsem jel autem, je to závažné,“ upozornila Krýsová.

Na Slovácku může ale odborníky i rodiče těšit, že s dětmi někdo mnohem dříve začíná pracovat. Proto téměř vymizely případy, kdy je třeba během krátké doby učit mluvit předškoláky nebo dokonce školáky.

VÍCE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ HODONÍNSKÉHO DENÍKU.