Tento týden dorazil do přístavního města Sundsvall ve středním Švédsku, kde čekal na dodávku náhradních špic. „Jezdím od jedenácti hodin dopoledne třeba až do jedenácti večer, protože tu není vůbec tma. Jednou jsem šel spát o půlnoci a ve tři ráno jsem se vzbudil a bylo pořád světlo,“ přibližuje svoji tour na sever čejkovický dobrodruh.

Na cestě potkal už i první soby. „Jsou zdomácnělí a vůbec se jim nechce ze silnice pryč. Za sražení zvířete jsou tu ale vysoké pokuty, takže kdo tady bydlí samotě, nebo projíždí lesy, kterých je tu opravdu, má na autě přídavná světla, aby sobíky viděl i v zimních měsících,“ popisuje další zajímavost Novotný.

Ilustrační foto.
Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Zároveň připomněl, že se tady prodlužují vzdálenosti mezi obcemi. „Mezi obchody je vzdálenost až osmdesát kilometrů, takže si toho musím kupovat více. Někdy neuvidím obchod i dva dny,“ podotýká cyklista, který loni dojel až pod nejvyšší vrchol Alp, Mont Blanc.

Za první měsíc letošní výpravy už projel nejen domovskou Moravu, ale také Čechy, Německo, Dánsko, odkud se přepravil do Švédska. Zpátky se chce vypravit přes Finsko a Pobaltské státy. „Do tří měsíců se chci vrátit. Bude to moje největší a nejnáročnější cesta v životě,“ doplnil pracující student.

Jelikož je Pavel již deset let členem Hnutí Brontosaurus, má i jeho cesta ekologický a dobrovolnický záměr. A to nejen tím, že po cestě sbírá odhozené plechovky a PETláhve. „Chtěl bych naši neziskovku podpořit, udělal jsem výzvu, kterou chci získat nějaké penízky na dobrovolnictví, ochranu přírody a památek, konkrétně pěti korunami za každý ekologicky ujetý kilometr,“ dodal Novotný.

Ilustrační foto.
Klíšťata? To nejhorší nás teprve čeká. Případů nákazy významně přibude