S problémy naplnit třídy bojují především odborná učiliště. Jedním z nich je i to v Havlíčkově ulici v Kyjově. „Počty na jednotlivých oborech stále nejsou konečné. Největší boj nastane tento týden, kdy se žáci, kteří se nevešli do kapacity maturitních oborů, budou pokoušet dostat na některou z alternativ ukončených výučním listem," sdělil ředitel školy Zdeněk Lukeš.

Bez pokrývačů

Nedostatek zájemců je především o technické obory a školy. „Stále máme volná místa na oboru strojní mechanik, elektrikář i zedník," objasnil Lukeš. A na pokrývače se letos přihlásil jen jeden zájemce, škola obor proto neotevře.

Podobná situace je také ve Bzenci. Na místní Střední školu gastronomie, hotelnictví a lesnictví se na tento školní rok přihlásily prozatím dvě stovky studentů. Z nich si nejvíce vybralo hotelnictví, naopak téměř nulový zájem zaznamenal ředitel Libor Marčík u umělecko-řemeslného zpracování dřeva.

„Moc lidí se na obor nehlásilo ani v minulých letech. Letos se nám však nepodařilo naplnit kapacitu, a tak jej vůbec neotevřeme," povzdechl si Marčík.

Nízký počet absolventů technicky zaměřených oborů komplikuje také situaci na trhu práce. „Na Hodonínsku je nedostatek konstruktérů, svářečů a pracovníků s CNC stroji," informoval ředitel hodonínské pobočky Úřadu práce Radek Hořák.

Ředitelé středních škol na Hodonínsku se shodují, že žáků je méně i kvůli tomu, že právě dospívají početně slabší ročníky. „Děti v okrese prostě nejsou, o čemž svědčí i jejich počet v devátých třídách základních škol," řekl Marčík.

Plná gymnázia

Gymnázia nedostatek studentů neřeší. Velký zájem o studium zaznamenalo to hodonínské, kyjovské i strážnické. Přihlásilo se na ně dvakrát víc zájemců, než školy mohly přijmout. „Na čtyřleté i osmileté studium se dohromady hlásilo sto sedmnáct dětí. Vzali jsme jen šedesát z nich, třicet do primy a třicet do prváku," informovala ředitelka strážnického gymnázia Jaroslava Večeřová.

Podle ředitele kyjovského automobilního učiliště Františka Mazala je snaha rodičů dostat děti za každou cenu na obory s maturitou zbytečná. „Nám pak studenti chybí," řekl Mazal. Podle něj slabší jedinci mnohdy studium na gymnáziích nezvládají a potom stejně končí na učilištích.

Ředitelé se proto snaží studenty získat mnoha různými způsoby. Kyjovské učiliště například pořádá pro žáky základních škol exkurze v prostorách školy. „Deváťáky nabere autobus před školou a odveze je k nám. Tady jim o budoucím uplatnění povypráví pracovník Úřadu práce i ředitel Hospodářské komory. Já je seznámím s jednotlivými obory," upřesnil Lukeš.

Někteří rodiče jsou realističtí, a tak dají raději přednost učilišti. „Máma mi říkala, že mám jít raději na učňák než se trápit na gymplu. Podle mě to potom budu mít s uplatněním mnohem snazší než ti, kteří skončí jenom s gymplem," řekl například Daniel Hradský, který letos nastupuje do prvního ročníku na obor instalatér.

BARBORA ORLICKÁ