Když jela nedávno Bohdana Křepinská z chaty na Mlýnkách, zřejmě netušila, jaké překvapení doma najde. V autě s ní pravděpodobně přicestoval vzácný druh sklípkánka černého, Atypus piceus.

„Měl asi dva a půl centimetru. Nebyl ani chlupatý a vypadal jako miniatura sklípkana. Musím říct, že jsem nečekala, že něco takového v autě objevím,“ přiblížila Křepinská. Její nález je pro laika nejspíš překvapivý. Odborníci však o výskytu těchto pavoukovců vědí. Při procházce oblastí Bílých Karpat tak mohou lidé narazit na křižáka pruhovaného, zápřednici jedovatou, slíďáka tatarského nebo už zmiňovaného sklípkánka černého.

„Tito pavouci se zde vyskytují. Je jich zde ale málo,“ přiblížil ekolog Vít Hrdoušek. Lidé tak mohou spíše najít jeho „hnízdo“.

Podobné druhy pavouků k nám ale směřovaly už dříve. „Pavouci se šíří jako malí, čerstvě vylíhlí pavoučci, pomocí pavučinového vlákna, které unáší vítr,“ přiblížil zoolog a pedagog na Univezitě Palackého Ivan H. Tuf. Ten zároveň doplnil, že tímto způsobem se k nám pavouci zřejmě šířili vždy, donedávna zde ale nepřežívali zimu.

Důvod, proč se na jihu Moravy v posledních letech vyskytují teplomilní pavouci, je tedy zřejmý. Je jím změna klimatu. „Za posledních několik desítek let se zvyšuje průměrná roční teplota. Hlavně se ale zvyšují teploty v zimě, což umožňuje zvířatům přežívat zimní období,“ upřesnil Tuf.

Pavoukovci se k nám šíří nejčastěji z Maďarska nebo Rakouska. Všeobecně jde ale o druhy, které pochází z jižní Evropy. „Třeba na Pálavě už je například slíďák také delší dobu. Teplomilných zvířat je zde čím dál víc,“ odhalil Hrdoušek. Lidé, kteří si rádi zajdou na výlet do přírody, se však nemusejí obávat. Pavouci jsou sice lehce jedovatí, jejich jed lze ale srovnat například s jedem vosím.

Odborníci předpokládají, že se k nám budou šířit i další druhy hmyzu. „Mnohem lépe se k nám samozřejmě budou šířit ty, které se dokáží šířit aktivně. Například motýli nebo sarančata,“ doplnil Tuf.

Už teď tak mohou lidé v přírodě potkat například „exotické“ motýly. „Vyskytují se zde už středomořští lišajové, otakárci nebo vřetenušky,“ informoval Hrdoušek.

Časem se k nám mohou dostat druhy, které se nešíří tak rychle. Mezi těmi jsou například štíři nebo stonožky.

Odborníci také předpokládají, že hmyz bude dále migrovat směrem na sever. „Například v Polabí, okolo Prahy, jsou další velmi teplé lokality,“ připouští Hrdoušek. Nebude tak možná trvat dlouho a zažijeme opět období podobné středověku. „Byla zde hejna sarančat stěhovavých a žrala nám úrodu,“ uzavřel Hrdoušek.