Svítící neony a blikající automaty, křiklavé vývěsky lákající na atraktivní výhry. V počtu obyvatel na jeden výherní automat drží Brno smutné prvenství. V celé republice nemá konkurenci. Na jeden automat nebo videoloterjiní terminál připadá v krajském městě asi šedesát lidí, celorepublikový průměr je přitom asi sto padesát.

Problémy s hazardem však mají i menší města na jižní Moravě. Omezovat jej přitom můžou jen těžko. Většina heren dnes má spíš videoloterijní terminály než klasické hrací automaty. A ty povoluje přímo ministerstvo financí. Podle odborníků jsou videoterminály nebezpečnější, protože se na nich dá prohrát více peněz. Přístroje propojené v síti nabízí spoustu her, třeba ruletu, poker nebo koňské dostihy.

Sto metrů od škol

Podle zákona nesmí být výherní přístroje v sousedství škol, zdravotnických zařízení a jiných veřejných budov. Jenže zákon zapomněl na to, že pojem sousedství se dá vykládat různě. A tak brněnští radní museli zakročit sami. „Loni na konci roku jsme schválili vyhlášku, která stanoví vzdálenost heren od veřejných budov na stometrový okruh. Podnikům, které to porušují, neprodloužíme jednoletou licenci,“ uvedla brněnská zastupitelka a předsedkyně Strany zelených na Brně­-středu Jasna Flamiková.

Právě centrum Brna trpí počtem heren nejvíc a mnoho z jejich provozovatelů si až dosud s jejich polohou příliš těžkou hlavu nedělalo. Například v Křenové ulici tak jedna herna stojí přímo u základní školy. „Takové podniky tu jsou a každý soudný člověk si snad uvědomuje, že to rozhodně není vhodné. Děti kolem toho chodí do školy každý den. V brněnských ulicích je už heren a zastaváren příliš,“ podotkl ředitel školy Vladimír Tulka.

Vyhláška, kterou zastupitelé schválili, tyto případy do budoucna omezí, nezabrání však jiné formě hazardu, na kterou zatím nemá vliv, a to jsou videoterminály. Kvůli skulině v loterijním zákoně je má právo zřizovat a omezovat jen ministerstvo financí.

Lidé na nich přitom mohou prohrát mnohonásobně vyšší částky než na klasických výherních automatech a licenci dostávají na deset let. „Současná legislativa je bohužel zastaralá. Povolení pro provozování terminálů je nárokové, což znamená, že pokud žadatel splní zákonné podmínky, ministerstvo mu povolení vlastně udělit musí,“ řekl mluvčí resortu financí Ondřej Jakob.

Ministerstvo však chce obcím vyjít vstříc a proto připravuje novelu loterijního zákona. „Od června loňského roku respektujeme stanovisko obce. Pokud tedy někdo podá žádost o hernu do místa, kde obec vyhláškou zakazuje provozování klasických výherních hracích přístrojů, musí žadatel doložit, že se s obcí dohodl. Jinak mu povolení nedáme,“ podotkl Jakob.

Nebezpečí terminálů si je dobře vědoma většina obcí a měst v kraji. „Máme tu už tolik heren, že o jejich množství pomalu ztrácíme přehled. Mnohem horší jsou však videoterminály,“ posteskla si starostka Blanska Jaroslava Králová.

Město proto zrušilo vyhlášku, která časově omezovala provoz výherních automatů. „Kdybychom totiž znepřístupnili jen výherní automaty, přímo bychom hráče vháněli do náruče ještě horšího hazardu, kterým jsou videoterminály,“ vysvětlila zrušení omezení starostka.

Peníze pro města

Podle tajemníka břeclavské radnice Dalibora Neděly se dá na herny dívat ze dvou rozdílných úhlů. „Z výherních automatů jdou příjmy do městské pokladny, což je pro radní mnohdy velká pomoc. Ale ruku v ruce s tím vznikají problémy a město musí řešit potíže s lidmi, kteří tam prohrávají velké peníze. Tedy to, co na hernách vyděláme, více méně dáme zpět do platů strážníků nebo třeba na úklid v okolí heren,“ uvedl Neděla.

Peníze z videoterminálů putují do Prahy na ministerstvo financí, problém s nepořádkem přitom ve městě zůstává. A příjmy, které má Břeclav z heren, neustále klesají. „Je tady nepořádek, špinavé ulice. Situace spěje k tomu, že to jednou radnice bude muset rozseknout. Pokud bude stále více heren provozovat terminály, pokusíme se je od nás všechny a definitivně dostat pryč. Dělají víc škody než užitku,“ řekl Neděla.

Brněnský psycholog Tomáš Novák pomáhá rodinám v krizi. O gamblerství říká:

Prosby a sliby? Jsou k ničemu

Brno /ROZHOVOR/ - Psycholog Tomáš Novák je jedním z týmu odborníků manželské a rodinné poradny brněnského Centra sociálních služeb. Cestu ven z problémů nepomáhá hledat jen párům, ale i dětem a jejich rodičům. „Skutečné gamblery ale musí léčit psychiatr,“ tvrdí Novák.


Jak často se v poradně setkáváte s lidmi, kteří mají problémy s hazardem?
Nepatří to k nejběžnějším problémům, s nimž lidé přicházejí. Ale stává se to. Gamblera často odhalíme proto, že se rodina kvůli němu dostane do potíží s penězi.

Kdo hazardu nejčastěji propadne?
Nejvíc se s tímto problémem potýkají lidé ve středním věku. Typickým příkladem je muž kolem osmatřiceti let, vyučený nebo středoškolák. Hraní vyzkouší jen tak pro zábavu, někde s kamarády u piva. Párkrát prohraje a zadluží se. A začne doufat, že peníze hraním dostane zpět. Méně často přicházejí lidé, jejichž potomci mají problém s hazardem. V tomto případě obvykle jde o odrostlejší děti, většinou mladé lidi kolem dvaceti let.

Co těmto rodinám radíte?
Žádné sliby, prosby ani zákazy tady nefungují. Hráč dá bez rozpaků hazardu přednost před svou rodinou a vším ostatním. Závislost na hazardu není chřipka a nepřepadne vás zničehonic. Vždy je součástí mnohem zamotanějšího klubka různých problémů. Najít řešení proto bývá obtížné a léčba skutečného gamblerství patří do rukou psychiatra.

Mají herny, které jsou příliš blízko škol, negativní dopad na školáky?
Musíme uvědomit, že děti jsou dnes jiné než dřív a zdaleka se nepohybují jen v blízkosti školy. Navíc do heren mají zakázaný vstup, pokud jím je méně než osmnáct let. Jde tedy spíš o etickou stránku věci. Všudypřítomné reklamní panely, které propagují hazard, na ně nicméně negativní vliv mít mohou.

Kasina vydělala obci 9 milionů

Chvalovice - Třiačtyřicet milionů. Takový byl loňský rozpočet Chvalovic, obce na Znojemsku u hranic s Rakouskem, ve které žijí čtyři stovky lidí. Vesnice bohatne především díky kasinům v bývalé bezcelní zóně. Do její pokladny loni jen díky hazardu přibylo devět milionů korun. Jako výtěžek z loterií.

V počtu heren na Znojemsku v poměru k velikosti obce Chvalovice jasně vítězí. Ministerstvo financí zatím povolilo přímo ve Znojmě provozování 275 videoterminálů. „V Moravském Krumlově je jich osm a ve Chvalovicích dvaasedmdesát. Avšak nevíme, kolik z povolených terminálů je skutečně v provozu,“ řekla mluvčí ministerstva financí Zuzana Chocholová.

Díky penězům z kasin mohou Chvalovičtí investovat do věcí, o kterých mohou v jiných vesnicích jen marně snít. Před lety postavili zázemí pro fotbalisty s restaurací a tenisové kurty, letos je na řadě zbrusu nová požární zbrojnice a také obecní úřad. Přestože ten stávající obec zrekonstruovala teprve před pár lety.

Stará budova ale nezůstane nevyužitá. „Nový obecní úřad stavíme, protože stávající už je nám malý. V tom současném necháme služby jako lékařské ordinace nebo kadeřnictví, místo tam má najít i pošta,“ řekl starosta Chvalovic Jaroslav Stáňa.

Při porovnání rozpočtu obce na jednoho obyvatele je ještě víc jasné, jak jsou na tom Chvalovice díky hazardu dobře. Zatímco obec u hranic počítala loni se zhruba sto tisíci korunami na jednoho obyvatele, Znojmo jen se třetinou této sumy.

Nevelká vesnička si tak mohla do svých plánů na stránku výdajů zařadit takové akce, jako třeba tři a tři čtvrtě milionu na úpravu parkovacích stání podél hlavní silnice, skoro devět a půl milionu korun na dětský zábavný park, devět set tisíc na park před sklepní uličkou nebo skoro jeden a půl milionu na zametací stroj.

MARKÉTA FORRÓ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU