Mašlím, kterými v Kyjově opásali zavinovačky, dominovala modrá barva. Téměř o padesátku více totiž přišlo na svět kluků. „Narodilo se jich pět set dvacet osm, děvčat bylo čtyři sta osmdesát dva," vypočítala Drozdová.

Kromě počtu narozených se může tamní porodnice chlubit i nulovým číslem úmrtí. „U porodu nezemřelo žádné dítě. V tomto případě máme absolutně vynikající čísla," upozornil primář gynekologicko- porodnického oddělení Július Maruška. Pod průměr se dostalo také v počtu císařských řezů. „Těch bylo v loňském roce dvě stě osm," doplnila Drozdová. Republikový průměr je přitom téměř čtvrtina porodů.

Na nutnost provedení „císaře" má často vliv i vyšší věk rodičky. Matkami se totiž poprvé stávají průměrně ve třiceti letech. „To je ale celosvětový trend. Myslím, že Česká republika se tím jen přibližuje k tomu, co je v západních zemích už běžné. Určitě má však vyšší věk i rizika," upozornil Maruška. Podle něj se však nezměnil jen věk matek, ale i informovanost o porodech. „Často přichází s jasnou představou či plánem, jak by chtěly, aby jejich porod vypadal," komentoval primář, podle kterého je otec u porodu spíše standardem než výjimkou.

Při volbě porodnice však nehrají roli jen její služby, ale i vzdálenost od bydliště. „Kyjovské oddělení jsem si vybrala hlavně proto, že je pro nás nejbližší. S přemírou péče jsem ale byla nanejvýš spokojená," uvedla Vasická.

Podle kyjovské matrikářky Oldřišky Pelikánové volili nejčastěji rodiče jména Adam a Natálie. „Mezi chlapeckými jmény pak převládala i jména David, Jan, Jakub, Šimon a Tomáš. U děvčat pak převažovala Tereza, Lucie, Nela, Laura a Julie," vyjmenovala Pelikánová. Často však na matrice slýchají i ta méně obvyklá. „Mezi zajímavá jména minulého roku patří u chlapců Matti, Natanael, Matei, ale i český Bonifác a Kryšpín. U holčiček pak Kalina, Chloe, Lilah, ale i Anděla a Roxana," dodala Pelikánová.